Hlavní obsah

Pop-rock a blues? Kupodivu to jde dohromady

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Skupina IMT Smile je na Slovensku slavná, možná i hyperslavná, už několik let, ale když zavítá do Prahy, nemusí se její členové vůbec bát, že by je obtěžovaly davy fanoušků. Je to o to zvláštnější, že u nás v Česku už prorazily mnohem horší slovenské skupiny.

Článek

IMT Smile vydávají svou sedmou desku Hlava má sedem otvorov, další dávku pěkně odehraného, odzpívaného a zaranžovaného rocku nejen pro teenagerské publikum. Opět prokázali schopnost napsat hitové melodie, přitom ne totálně hloupé, a opentlit je zajímavými sóly.

IMT Smile mají oproti mnoha českým rockovým kapelám mimo jiné tu výhodu, že disponují nejen dobrým kytaristou, ale také dobrým klávesákem, takže když vás přestane bavit poslouchat zpěv a kytaru, můžete se zaměřit na sympatické klávesové vyhrávky. Ovšem pravděpodobnost, že vás zpěv bude nudit, je minimální, protože frontman Ivan Tásler je přinejmenším nadprůměrný pop-rockový zpěvák, připomínající místy třeba Richarda Müllera (je také podepsán pod řadou jeho hitů).

Nezvyklým rysem, který kapelu vyzdvihuje např. nad Chinaski nebo sladkobolné holčičáky No Name, je mírný sklon k odkazům na blues-rockovou klasiku. Zejména kytarista místy dává najevo, že by nejraději hrál něco jako Black Crowes nebo Lynyrd Skynyrd, nicméně celkový zvuk kapely se přiklání spíše k popu. Nevadí, jde totiž o pop více než stravitelný.

IMT Smile: Hlava má sedem otvorov, Universal 2008

Reklama

Výběr článků

Načítám