Původně mělo začít digitálně vysílat šest nových stanic, z nichž dostupné jsou zatím jen hudební Óčko a zmíněná Z 1. Začít vysílat v létě chtěla celoplošná TV Barrandov, podle informací některých médií se ale začátek jejího vysílání posune, pravděpodobně až na příští rok.

Febio TV a Pohoda svůj start ani možnost startu neoznámily a regionální RTA nabízí své příspěvky jiným televizím a provozuje regionální vysílání na sdílených kmitočtech s Primou v pěti regionech reoubliky.

„V této malé zemi není prostor pro všeobjímající, tedy plnoformátové televize na trhu. Televize by měly jít cestou specializovaných programů, jako například je Z 1. A za těmito subjekty musí navíc stát silný vlastní kapitál," uvedl Balvín. Jen silný investor vydrží počáteční finanční nápor, který čítá až stovky miliónů korun.

„Z pohledu zákonodárce se domnívám, že hlavní kus práce je hotov,“ konstatoval předseda mediální komise Senátu Jiří Oberfalzer (ODS). Prvního ledna totiž vstoupila v platnost novela mediálního zákona tzv. diginovela, která legislativně upravuje mediální podnikání v této oblasti.

Multiplexy nemají povinnost vysílat do roka   

Oberfalzer ale varoval před problémy. „Ačkoliv držitel vysílací licence má povinnost zahájit vysílat do roka od obdržení licence, provozovatelé multiplexů (sítě, v nichž muže vysílat několiv teelvizí najednou – pozn. red.) takovou povinnost nemají,“ řekl.

Na konferenci přítomný předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák doplnit, že mechanismy, které by donutily provozovatele multiplexů vysílat by se měly promítnout do připravované novely Zákona o elektronických komunikacích.

Digitalizaci v České republice upravuje norma nazvaná Technický plán přechodu od analogového k digitálnímu vysílání (zkráceně TPP). „Rozvoj některých sítí předbíhá termíny v TPP, některé mají už teď zpoždění,“ konstatoval předseda Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák.

Dodal, že ČTÚ vyzve operátory multiplexů, aby po 15. srpnu (do té doby se mají k TPP přihlásit jednotlivé televize) předali ČTÚ plány rozvoje svých sítí.

Diváci čekají lepší nabídku

Diváci právem očekávají, že digitalizace jim přinese zpestření nabídky programů. „Pokud si digitalizaci představujeme tak, že překlopíme stávající vysílání do digitální formy, tak se velmi mýlíme. To divákům stačit nebude,“ uvedl šéf projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš. Dodal, že ze zkušeností s přechodem na digitál, které ČT má z Domažlicka a teď nově z Plzeňska (kde digitalizace začíná právě dnes, ve čtvrtek 12. června) bude řada programů pokrývat signálem jen sedmdesát procent republiky.

„Zbytek si zřejmě bude muset k digitálnímu televiznímu příjmu pořídit satelit,“ řekl Hanuš. Bude to pravděpodobně v řídce osídlených, horských a lesnatých oblastech naší vlasti.

Uvedl také, že se o své budou hlásit další problémy – například mladá „digitální“ generace problémy s novou technikou nemá a rychle se zorientuje. „Starší generaci nezajímá práce s počítačem, ani s televizí, maximálně její příjem. Digitál ale umožňuje rozvoj dalších služeb například i-Government. Musíme připravil služby pro obě generace. ČT to dělá, a je to velmi prodělečná záležitost,“ řekl Hanuš.

Naznačil, že to budou např. služby v oblasti vzdělávání občanů. ČT si testovala také regionální připojení do multiplexů. „Umožní například občanům sledovat zasedání místního zastupitelstva nebo si stahovat různé oficiální dokumenty,“podotkl Hanuš. “Stojíme si za tím, že do konce roku 2010 postavíme veřejnoprávní multiplex a pokryjeme 95 procent obyvatel republiky,“ uzavřel Hanuš.

Malá rozmanitost

Další skupina problémů kolem přechodu z analogového na digitální teelvizní vysílání se týká rozmanitosti TV vysílání. „Kdo má satelit, tak to zná. Tím, že se technicky zvýší dostupnost TV programů, neznamená to, že se zvýší jejich rozmanitost. Mnoho programů je unifikovaných. Projedete třicet, padesát satelitních stanic a zjistíte, že se stejně nemáte na co dívat,“ míní Pavel Hanuš (šéf projektu digitalizace ČT).

Pro zadavatele reklamy a hlavně příjemce peněz z reklamy není ale rozmanitost televizního programu důležitá. „Žijeme v báječné éře tří televizí, které sledují všichni,“ prohlásil výkonný ředitel Asociace reklamních agentur Jiří Janoušek. Naznačil tím, že digitalizace, respektive rozmělnění diváků mezi více televizních stanic bude pro ty, kteří se živí reklamou, znamenat nižší zisky. A to se jim líbit nebude.

Letos na podzim začne státní informační kampaň k digitálnímu vysílání. „Kampaň má pro letošní rok od vlády 100 miliónů korun, utratit by se mělo asi 30 miliónů korun,“ oznámil předseda Národní kooordinační skupiny pro digitalizaci Zdeněk Duspiva.

Zkušenosti z Německa

O zkušenostech z přechodu na digitální vysílání informoval Gerhard Schaas  (německé sdružení pro digitální vysílání). Německo si prošlo podobnými problémy jako Česká republika, šlo ale  rychleji. „Jsou dvě šance – buď budeme pokračovat rychle a budeme technologicky na výši, nebo je šance jit na konci s davem a nechat se v technologickém vývoji řídit jinými, vyspělejšími národy,“ řekl Schaas a dodal, že např. Korea či Japonsko se k digitalizaci stavějí příznivěji (a rychleji).

„Rozhodli jsme se pro rychlý přechod. V letech 2002 a 2003 jsme vypnuli analog a zapnuli digitál. Problém nenastal,“ podotkl Schaas. V Německu dnes ale digitálně přijímá 82 procent domácnosti přes satelit. Soukromé televize v Německu pokrývají jen velká města, venkov se jim nevyplatí pokrývat z hlediska finančního efektu. Všude jsou ale dostupné v Německu tématické kanály veřejnoprávních televizí, takže programová rozmanitost je veliká.

V České republice je digitální satelitní příjem podle ředitele satelitní společnosti SES Astra Martina Kubackiho trochu v jiných číslech. „Třináct procent přijímá prostřednictvím satelitu a 25 procent přijímá televizi digitálně,“ uvedl data z průzkumu Mediaresearch. „Satelit podle mně půjde rozhodně nahoru,“ dodal.

Šéf Novy Petr Dvořák je přesvědčen, že digitalizace TV vysílání přináší  I to, že diváci chtějí využívat kvalitnější televizory. „Je otázka, vybavovat se již teď vysílací technologií pro HD vysílání nebo počkat? My jdeme do risku a připravujeme se na HD vysílání už teď," řekl Dvořák. Podle něj žádné nové médium nezničilo staré, a nebude to ani teď při digitalizaci. „Uživatel např. surfuje na internetu, přitom poslouchá rádio na internetu a ve vedlejším okně sleduje stream TV. Nemyslím si, že na internetu vznikne jedno velké médium, které vytlačí tisk, rozhlas nebo televizi,“ míní Dvořák.