Na výběru Golden Evergreens se setkáme převážně s konejšivými baladami (Quando, Quando, Quando, Green, Green Grass of Home, Hurt, We‘ll Meet Again), tanečnější kousky reprezentuje Sway a Hit the Road Jack.

Sám Kerndl o nich říká, že jsou to "písně, které tu zůstanou navždy, bez ohledu na generační trendy" a o tom asi není sporu. V některých zcela nepřekvapivě hostuje dcerka Tereza Kerndlová, která se sice překonává, ale přesto zůstává ve zcela jiné lize než otec.

Použití Kerndlové na této desce je ostatně čistě marketingový tah, musí se však uznat, že třeba Quando, Quando, Quando nezní špatně. Možná je to ta nejlepší věc, jakou Kerndlová v životě natočila, na rozdíl od jejích sólových pokusů se dá poslouchat až do konce bez útrap.

Kerndlův převážně tichý, zastřeně šeptaný zpěv uklidňuje a ukolébá do příjemně ospalé nálady, v níž můžete vzpomínat, kdo a jak tyto známé hity kdysi zpíval - Tom Jones, Engelbert Humperdinck, Ray Charles a další.

Diskutabilní mohou být některé moderní aranže, třeba u Hit The Road Jack (zde také ženské vokály, které jsou oproti původní verzi příliš pronikavé). Zvláště u skladeb Raye Charlese se mi zdá atraktivní právě starý "dřevní" zvuk, ale nevadí, vždyť věčné předělávání je osudem každé klasiky.