Kiss se kolem deváté hodiny snesli na plošině na pódium s pomalovanými obličeji a v klasických sci-fi „uniformách“, vyplazili své pověstné jazyky a nabídli průřez svou kariérou, přičemž nevynechali hity typu Rock and Roll All Nite, Shout It Out Loud, I Was Made For Lovin You, Strutter, Lick It Up a Detroit Rock City, které znají i ti, kdo nemají doma jedinou desku slavných rockových strašáků.

Koncert musel být zážitkem především pro pamětníky, kteří kdysi za minulého režimu horko těžko sháněli jejich gramofonové desky a poslouchali je s pocitem konzumace zakázaného ovoce. V ostatních však mohl zanechat chladnější dojem.

Jevištní show každopádně fungovala dobře, pyrotechnické efekty ohromovaly a pobavil i frontman létající nad lidmi zavěšen na laně. Když ale opakovaně vybízel publikum, aby více křičelo nebo aby vstalo ze židlí a hýbalo se, bylo v tom něco křečovitého. Lidé musí na koncertech vstát spontánně, protože je muzika nenechává v klidu, ne proto, že na ně někdo křičí.

Sólové výstupy raději vynechat 

Není žádným tajemstvím, že Kiss nepatří k virtuózním instrumentalistům, a proto mohli klidně vynechat sólový výstup kytaristy a posléze i sólo bubeníka, které vyvolávalo rozpaky. V rámci písniček byla ovšem kytarová sóla poměrně funkční a zapadala do jejich nekomplikovaného stylu.

Závěr koncertu přinesl nejživější reakce publika, které už samo se zvednutými pažemi vytleskávalo rytmus a mnozí si i zazpívali I Was Made For Lovin You a Detroit Rock City.

Kdo šel v pátek na „Kissáky“ zavzpomínat, udělal dobře. Kdo čekal hudební dokonalost, měl raději hledat na jiné adrese.