Článek
Jak je však pro Národní galerii dneška typické, ví o ní jen hrstka zasvěcenců, neboť instituce už před časem rezignovala na masivnější reklamní kampaně.
NG má z čeho vybírat, neboť v jejím depozitáři najdeme přes 250 děl čínského malířství 20. století, které se do jejích fondů dostávaly od 50. let.
Tehdy mimořádně otevřené politické vztahy s Čínou napomohly ke vzniku výjimečných souborů čínského umění. Dalším impulsem pro formování sbírky byla pozůstalost po malíři Vojtěchu Chytilovi, jenž působil na pekingské akademii ve 20. letech 20. století a díky svým kontaktům získal soubor malířských děl soudobých autorů, kteří hledali cestu, jak skloubit tradiční malířská pojetí s vlivy západní kultury.
Li Feng–mien: Dáma a lotosem foto: Právo/Repro Národní galerie Praha
Díky těmto dvěma okolnostem je pražský soubor ve světě v podstatě ojedinělý.
Kurátorka projektu Michaela Pejčochová představuje necelé dvě stovky nejvýznamnějších děl od nejznámějších čínských mistrů počínaje Wu Čchang-š’em (1844–1927), Siao Sunem (1883–1944) a Ťin Čchengem (1878–1926), přes legendárního Čchi Paj-š’e (1864–1957) až po mladší generaci mistrů narozených kolem roku 1900, jako byli Sü Pej-chung (1895–1953), Fu Pao-š (1904–1965) či Li Kche-žan (1907–1989).
Páteří sbírky je soubor téměř stovky obrazů od Čchi Paj-š’e. Návštěvník může obdivovat jeho schopnost malířské zkratky, rozmanitost variací nebo lehkost štětce, zejména při malbě ideálních krajin. Z mladší generace malířů zmiňme Sü Pejchunga, který po studiích v Číně několik let pobýval v Evropě a v roce 1930 se stal prvním čínským malířem, který v Evropě samostatně vystavoval.
Expozice představuje výjimečné osobnosti čínské malby 20. století
Výjimečnou osobností čínské malby 20. století byl také Fu Pao-š’, který se během 40. a 50. let vypracoval na jednoho z nejvýznamnějších malířů v zemi. V jeho tvorbě najdeme prvky tradiční literátské malby skloubené s moderním abstraktnějším výrazem a modelací plochy rychlými tahy štětce v mnoha vrstvách.
Výstava je řazena po jednotlivých segmentech s úvodními texty vtipně aranžovanými formou svitků, odkazujícími tak k nejtypičtější adjustaci tradičních čínských malířských děl. Autor realizace Jan Kupka zvolil tradiční paneláž, která decentně rozděluje prostor jízdárny.
Ve snaze nechat vyniknout umělecká díla použil monotónní béžové zbarvení panelů, které ale v takovém rozsahu působí poněkud nevýrazným dojmem a často splývá se samotnými exponáty.
S výstavou vznikla reprezentativní publikace
Reprezentativní publikace, která k výstavě vznikla, se určitě zařadí mezi světově významné monografie. Sbírka skýtá tak výjimečný materiál, že autoři nepovažovali za nutné jej doplňovat z dalších českých kolekcí, jako je Náprstkovo muzeum nebo některé známější soukromé soubory.
I když jsou ve srovnání s rozsáhlou sbírkou NG marginální, formovaly se ve stejném období, a stať, která by je blíže připomínala, mohla výslednému projektu vtisknout další rozměr.
Mistři čínské tušové malby 20. st.
Mistři čínské tušové malby 20. st.NG Praha, Valdštejnská jízdárna 30. 4.–2. 11. 2008 vstupné 150, snížené 70, rodinné 200 Kč (od 16 h 80, 40 a 100 Kč)
Mistři čínské tušové malby 20. st.NG Praha, Valdštejnská jízdárna 30. 4.–2. 11. 2008 vstupné 150, snížené 70, rodinné 200 Kč (od 16 h 80, 40 a 100 Kč)
Autor je kunsthistorikem, znalcem východoasijského umění