"Spisovatelem jsem se stal náhodou po návštěvě pár berlínských literárních večírků. Zalíbilo se mi, že mladí autoři týden co týden proměňují své zážitky ve stále nové texty, které veřejně předčítají a ještě za to inkasují vstupné. Je to velmi podivuhodný způsob žití," říká Kaminer, který první sbírku čtivých mikropovídek nazval Ruské disko (2000). Stejně se jmenují oblíbené večírky v berlínském Kaffee Burger, kde vystupuje jako DJ: z desek valí všechno možné od punku přes folklór po pop. Kdo si sem chce vyrazit, musí ale počítat s padesátimetrovou frontou - Ruské disko je kult.

"Chodí na nás Němci a Rusové, kteří chtějí zapomenout, že jsou v Německu," vykládá Kaminer, který o sobě tvrdí, že za dob Sovětského svazu býval hipíkem, pak punkerem a nyní je maloměšťáckým punkerem, protože divoký životní rytmus je nucený skloubit s realitou všedního dne: musí zajít pro děti do školky, vydělat peníze. Z Kaminera se stala popová hvězda. Vystupuje v rádiu, v televizi, jeho sloupky plní noviny.

Město, kde se chodí nakupovat v pyžamu

Náboje do jeho literární pistole mu hojně dodává město, ve kterém dnes žije: "Berlín je zajímavé místo. Každý den se díky neustálému přistěhovalectví proměňuje. Nepřijde mi ale moc hektický. Přes den chodí na Schönhauser Allee, kde bydlím, lidi nakupovat v pyžamu. To město je tak občas spíše vesnice."

Jeho poslední knížka se jmenuje Moje německá kniha džunglí (2003). Posbíral sem zážitky z cestování po zemi, která svého Rusa tolik obdivuje. "Je to obrovský vypravěčský talent," tvrdí o něm například týdeník Der Spiegel.