Hlavní obsah

Trofej: Boj o nezávislost a s osamělostí

Právo, Eva Zajíčková

Přinejmenším ze dvou důvodů na sebe poutala pozornost premiéra televizního filmu Trofej. Především přinesla hlavní roli herečce Lence Vlasákové, kterou je možné právě vidět v Hřebejkově filmu U mě dobrý, a nabídla populární jména v obsazení dalších postav: Ninu Divíškovou jako matku hlavní hrdinky, Miroslava Etzlera a Igora Bareše coby její partnery. V případě diváků zajímajících se o původní televizní dramatickou tvorbu to byla navíc i skutečnost, že Trofej je režisérovým celovečerním debutem.

Článek

Filmové publikum si už roky spojuje Vlasákovou zejména s dvěma výraznými postavami introvertních, citlivých až přecitlivělých, intelektuálně založených mladých žen (Lea, Tereza z Paralelních světů). Příležitost vysmeknout se z hrozícího klišé jí dala její role v novém Hřebejkově filmu, a na první pohled i postava rozvedené, loveckou vášní posedlé Anny v televizní Trofeji, kterou natáčela současně.

Osamělá matka s desetiletým synem Vojtou totiž působí na okolí jako amazonka: žije se synem v chalupě po otci, kde strávila dětství, vodu nosí ze studny a o tom, že synovi chybí televize, nechce slyšet, protože v lese „není signál“. Jediná žena mezi myslivci se s bývalým manželem v hospodě trumfuje nejen o to, kdo je lepší v lovu, ale i v manželství...

Jenže co zprvu připomíná boj o moc v rozvráceném vztahu, se později ukazuje jako zoufalá snaha zvládnout nejen praktický život, ale hlavně osamělost. V neustálých hádkách s matkou se začne bortit pečlivě střežená image nezávislé ženy, a na scéně se objevuje podrážděná holčička, která nezapomněla, že měla v mámině životě tak málo místa, i ve vztazích s muži stále ještě neobratná dívka. Matka Niny Divíškové je ale podobně sebestředná jako dcera, která nechce vidět, že syn je s ní nešťastný.

Teprve až zůstane sama, chce napravit, čím Annu poznamenala, a je dojemná v okamžicích, kdy cítí lítost a patrně si uvědomuje, že se to už nepodaří. Jenže je stejně tvrdohlavá jako dcera: i ona trvá na tom, že štěstí přijde teprve tehdy, až budou žít společně podle jejích vlastních představ.

Nenadálé teatrální gesto

Když nakonec Anna kvůli své umanutosti ztratí syna, který dá přednost životu s otcem, rázně skoncuje s azylem v otcově domě, kam utekla před civilizací i nejbližšími. Škoda že pro diváka přichází její rozhodnutí tak nenadále: nitka narůstající skryté bezradnosti a zoufalství, které ji dovedou ke zkratu, se ve scénáři poněkud ztrácí, a realisticky vyprávěný příběh tak vrcholí teatrálním gestem.

Tomáš Binter ale předvedl jistou, konzervativní režii, precizní přípravu ve spolupráci s kameramanem Jurajem Fándlim (snímku vzhledem k množství nočních scén a lesního pološera prospělo, že byl zvolen filmový materiál, a ne video) i zvukařem Luborem Hochmanem. Protože Trofej se točila bez postsynchronů, což je náročné i pro herce – repliky, které nevyjdou „na place“, se ve studiu už nenapraví –, stojí za zvláštní ocenění vedení dětských herců: přirozený je Filip Alexej Krška jako Vojta i Robin Urbánek jako Pavel.

Trofej

TrofejČeská televize, 2008, 100 min

Námět a scénář: Jana Janíková, režie: Tomáš Binter, dramaturgie: Hana Slavíková, kamera: Juraj Fándli, střih: Dalibor Lipský, zvuk: Lubor Hochman, hrají: Lenka Vlasáková, Nina Divíšková, Filip Alexej Krška, Igor Bareš, Miroslav Etzler, Vladimír Kratina a další.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám