Sara představuje kompromis mezi Alanis Morissette, Norah Jones, Sheryl Crow a Tori Amos. Skládá na klavíru a na to, že je Američanka, vkládá do svých věcí poměrně málo rocku a country, i když nějaké to miniaturní kytarové sólo se tu a tam probojuje na povrch.

V její prospěch hovoří hlavně hravé klavírní nápady, které desku zachraňují před nažehlenou středoproudou nudou a hezké aranže, na kterých prý s producentem pracovala celý rok.

Mladistvé nadšení ve zpěvu i ve hře na klavír posluchače příjemně navnadí, i když tvrdit, že má Sara Bareilles mimořádný hlas, by bylo kapánek přehnané. Pro začátek poskytla vkusný pop, kterého se rády zmocní rádia, a to není tak málo. Doufejme, že i v budoucnu udrží směr, který nabrala, a pokud se, jak říká, inspiruje v hudbě Norah Jones, Eltona Johna či Etty James, neměl by nastat žádný průšvih.

Sara Bareilles: Little Voice, Sony BMG 2008