Hlavní obsah

Alan Stivell: Hudbu lze zcela volně mixovat

Právo, Šárka Hellerová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Alan Stivell se představí v sobotu 24. května na festivalu Okoř se šťávou. Pracuje hodně s improvizací a experimentuje. Nejlepší způsob, jak udržet kulturu živou, je vytvářet různé směsi. Správné je to ale jen tehdy, pokud známe přesně svou vlastní kulturu. Bez toho to není možné, říká v rozhovoru Alan Stivell.

Foto: Foto archív, Právo

Alan Stivel s keltskou harfou.

Článek

Na keltskou harfu hrajete prý od devíti let. V čem je ten nástroj tak přitažlivý a jaká je jeho historie?

Díky mému otci jsme v padesátých letech tento středověký nástroj vrátili do Británie. To položilo základ nové keltské hudbě, což mi dalo možnost šířit jeho slávu.

Vaše hudba není inspirována pouze keltskou a bretaňskou kulturou, ale i dalšími. Které kultury jsou pro vás v poslední době nejvíce zajímavé?

Pracuji hodně s improvizací. Na ní jsem postavil celé své poslední album Explore a předchozí instrumentální album bylo také částečně improvizované. Když improvizuji, jsem naprosto svobodný.

Dvě tři noty mě náhodou pošlou do Španělska, poté se cítím trochu bluesově, pak mě cesta zavede do Latinské Ameriky, potom spíš k původním indiánům, potom se ozve klasika a nakonec mě vrátí zpět do Skotska nebo Afriky. Vyjadřuji dnes své hlavní inspirace, jako je world music, heavy folk rock nebo pravá keltská hudba, skrz experimentování, elektroniku a podobně.

Žijete v Bretani. Je pro vás toto místo pro tvorbu důležité?

Potřebuju žít v Bretani, v mládí jsem žil jako frustrovaný Bretonec v Paříži. Hodně pracuji ve svém domácím studiu. Ale myslím, že bych to zvládl kdekoli. Nejradši bych žil na různých místech světa, ale to by nebylo dobré pro mé harfy.

Spolupracoval jste se světovými esy. Jaká spolupráce byla nezapomenutelná?

Měl jsem velkou radost z většiny těch spoluprací, od té s Kate Bushovou, přes Youssou N'Doura až po České srdce. Je těžké říct jedno z těch jmen.

Jaký máte názor na mísení bretonské a keltské hudby s moderními žánry, například s hip-hopem, rockem, metalem a dalšími? Lze míchat dále?

Když studujeme etno-muzikologii, poznáme, že kromě některých amazonských kmenů je hudba mixem mnoha vlivů. Nejlepší způsob, jak udržet kulturu živou, je vytvářet různé směsi. Správné je to ale jen tehdy, pokud známe přesně svou vlastní kulturu. Bez toho to není možné.

Když mi bylo asi deset let, myslel jsem na klasicko-keltské spojení. Asi v patnácti to byl keltský rock, poté world keltská hudba, potom keltská hudba a elektronika a tak dále. Až s prvním profesionálním albem Reflets/Reflections jsem začal s různými schůdnými cestami.

Na kontě máte dvaadvacet desek. Kterou máte nejraději?

Tu dvacátou třetí.

V čem cítíte na svém posledním albu Explore posun?

Každé nové album je krokem v mém vývoji. Nové typy harfy, pokrok v práci s počítači a podobně. Pokaždé se snažím o věci a experimenty, které jsem předtím nedělal, a pokud možno je nedělal ani nikdo jiný.

Jaký bude váš koncert na Okoři?

Bude se lišit od mých obvyklých koncertů. Budu poprvé hrát a zpívat v duu s jedním z mých současných hudebníků, kytaristou Gaetanem Grandjeanem, a poté s Českým srdcem – to bude trochu jako v roce 1990 po české revoluci.

Budu hrát na svůj nejnovější prototyp harfy. Muzika nebude daleka toho, co už ode mne publikum zná. Nebudou to nejnovější písně. Možná ti, kteří je poznají, postřehnou některé změny v interpretaci. Doufám, že si pak poslechnou mou novou tvorbu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám