Hlavní obsah

Woody Allen první pobavil Cannes. Po něm přišel Indy

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Canneský festival vydechl o víkendu úlevou. „Konečně zábava a legrace,“ neslo se ulicemi, kavárnami i večírky jednohlasně po projekci filmu Woodyho Allena Vicky, Christina, Barcelona.

Foto: Jean-Paul Pelissier , Reuters

Woody Allen v Cannes

Článek

Do deštěm i osudy filmových postav uplakaných Cannes, ze všech stran obložen temnými příběhy, přinesl slavný Newyorčan, který v posledních letech přesídlil nejen osobně, ale i dějištěm svých filmů do Evropy, vítané osvěžení a trochu slunce a rozmarné nálady.

Humor i herecký koncert

Film vypráví příběh dvou krásných Američanek – Vicky (Rebecca Hallová) a Christiny (Scarlett Johanssonová), které přijedou prožít prázdniny do Barcelony a na cestách za uměním a památkami se setkají především s neodolatelným svůdcem (Javier Bardem) a s jeho mírně řečeno energickou exmanželkou (Penélope Cruzová).

Tři z nich se přitom octnou na delší čas v jedné posteli, což Allen po novinářské projekci komentoval: „Je dost těžké mít tam jednoho člověka, natož dva! V reálném životě by se to nedalo delší dobu přežít. Ale ve filmu si můžete dovolit leccos, co v životě nejde.“

Allenův snímek má všechno, co od něj můžete čekat – typický humor, chytrou pointu, krásné ženy a neodolatelné herecké výkony – zejména Bardema a Cruzové v rolích partnerů, kteří se hystericky nesnášejí, ale přitom jsou na sobě chorobně závislí.

Sám Allen se dokonce brání tomu, že natočil pouze romantickou komedii: „Natočil jsem to tak romanticky, protože jsem chtěl onu tragickou linii dostat do příběhu plíživě, nenápadně, abyste si ji uvědomili vlastně až po skončení filmu stejně jako mé postavy, které si ji uvědomí, až když opouštějí Barcelonu.“

Allena doprovodila do Cannes jen část jeho herecké party, Rebecca Hallová a Penélope Cruzová. Johanssonová se omluvila z pracovních důvodů, Bardem z rodinných.

Španělé mi nabídli peníze

Barcelonu jako dějiště filmu si Allen vybral z velmi prozaického důvodu: „Prostě mi zavolali z jedné španělské společnosti a zeptali se mě, jestli bych nechtěl natočit film v Barceloně, že ho zaplatí. Samozřejmě, odpověděl jsem. Miluji Španělsko, miluji Barcelonu, je krásné tam prožít s rodinou léto. No, a pak jsem napsal takový příběh, aby se do Barcelony hodil,“ řekl Allen a dodal, že nikdo z těch, kdo film financoval, do scénáře nejen nezasahoval, ale ani ho nečetl. „To byla moje věc, jinak bych na to samozřejmě nepřistoupil,“ dodal režisér.

Penélope Cruzová má ve filmu několik nádherně hysterických scén, navíc střídá španělštinu s angličtinou. „Mluv anglicky!,“ křičí na ni ve filmu Bardem pokaždé, když spustí před Johanssonovou tirádu ve španělštině. „Bylo to úžasné, Woody nám dal pro přechody ze španělštiny do angličtiny a zpět naprostou svobodu, mohli jsme s Javierem improvizovat a ohromně jsme si to užili. Anglické texty jsme ovšem neměnili, nemůžete přece předělávat, co Woody napsal!“ řekla s úsměvem Cruzová a dodala, že sama prožila zmíněný pocit plíživé tragičnosti příběhu.

„Když jsem poprvé četla scénář, smála jsem se skoro pořád, ale když jsem se pak připravovala na roli a postupně se dostávala dovnitř Marie Elleny, připadalo mi to čím dál méně legrační. Nakonec jsem vlastně na ten prvotní smích úplně zapomněla.“

Po Allenovi Spielberg s Indianou Jonesem

Neděle patřila Stevenu Spielbergovi a jeho po devatenácti letech znovu vzkříšenému Indymu. Film Indiana Jones a Království křišťálové lebky byl očekáván o to žádostivěji, že Harrison Ford i Cate Blanchetová, která hraje novou postavu, sovětskou agentku Irinu, přijeli do Cannes už několik dní předem a zejména Blanchettová okouzlila už při úvodním ceremoniálu nádhernými šaty i svůdnými úsměvy. A před slavnostním uvedením filmu dorazili všichni včetně režiséra Stevena Spielberga.

V neděli už od rána lemovaly třídu Croisette nápisy Musím vidět Indyho! Vyměním lístek za cokoliv! v několika jazycích na transparentech v rukou fanoušků, kteří stejně zoufale jako marně sháněli vstupenky na nejočekávanější událost festivalu.

Život nebo přinejmenším zdraví ohrožující pak byla tlačenice na novinářskou projekci, kde se jindy důstojné dámy i vážní intelektuálové rvali s úporností teenagerů na pohádkové dobrodružství letitého hrdiny. „Uklidněte se, vždyť je to jen film!“ zaznělo z davu, jenž bezmála lámal žebra, ale nebylo to nic platné.Tenhle film se prostě tady v Cannes stejně jako pak všude jinde na světě musí vidět!

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám