Článek
Expozice, která je pro veřejnost otevřena od čtvrtka do neděle 27. dubna, je připomínkou 50. výročí vzniku Českého egyptologického ústavu.
„Česká egyptologie patří ke světové špičce - na území Česka a možná ani na území střední Evropy není mnoho podobných pracovišť v oblasti humanitních věd, které by dokázaly zasáhnout do špičkového světového vědeckého výzkumu,“ řekl v úvodu výstavy děkan Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík.
Reliéfní blokfoto: Právo/Petr Hloušek
Jeho slova potvrzuje i pohled na vystavené úlomky papyrů. „Jsou to královské papyry. Takové památky se našly jen na třech lokalitách,“ vysvětluje Ladislav Bareš, ředitel Českého egyptologického ústavu. Dva ze tří zmíněných nálezů jsou dílem českých egyptologů.
Také dřevěná socha prince Neserkauhora nevypadá příliš reprezentativně, je to však vzácný doklad egyptské dřevořezby. „Egypťané velice často používali dřevo i na sochy, ty se však nedochovaly, což vyvolává dojem, že je tesali jen z kamene,“ řekl Bareš.
Hlava duchafoto: Právo/Petr Hloušek
Vystaveny nejsou jen nálezy pracovníků Egyptologického ústavu, ale také exponáty ze sbírek Národního muzea, jako například reliéf faraóna Taharky, nejvýznamnějšího vládce černošské núbijské dynastie. „Pokusili jsme se ukázat to nejlepší, takový reprezentativní výřez,“ řekl k výstavě ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Výstava je podle něj nejen dokladem schopností českých egyptologů, nýbrž také ukázkou „ohromného kusu práce, kterou Egyptologický ústav odvedl při šíření dobrého jména České republiky ve světě“.
Nádoby a zlomky foto: Právo/Petr Hloušek
Práci českých egyptologů i prostředí, v němž působí, pak barvitě a zajímavě přibližuje druhá část výstavy: fotografie Martine Frouze, který od roku 2003 spolupracuje s českou expedicí v Egyptě při dokumentaci archeologických nálezů. Každodenní život na vykopávkách v Egyptě pak přibližuje téměř hodinový film.