Hlavní obsah

Smutný, smutnější, Niceland

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Po pohledu na fotografii zpěváka Nicelanda (vl. jménem Michal Motyčka) se možná dáte na útěk s výkřikem "nééé, další sladký emo chlapec!", ale nebojte, není zase tak špatný. Dokonce ani nehraje emo rock, spíš je to takový pochmurný písničkář anglosaského typu. Má trochu splín a pochází z Bruntálu.

Článek

Neveselý Niceland nám přichystal na české poměry dost slušný materiál. Umí hezky zpívat, má uvěřitelnou angličtinu a asi nebude hloupý. Přinesl také pár nápadů na kytaru a rozumné aranže skladeb, nic virtuózního, ale kapela tu má asi plnit hlavně funkci pozadí pro zpěv.

Druhá písnička Sanity je nepochybně rádiový hit jak Brno, zpěv tu chvílemi připomíná dokonce Michaela Stipea z R.E.M. a melodie se vyvedla nadmíru. Jisté ambice si může dělat i úvodní Leave Me Out.

Niceland se poslouchá moc příjemně, ale nelze říci, že by zanechal nějakou hlubší stopu, spíše vzbuzuje dojem "hele, to už jsem někde slyšel". Někdy jakoby napodoboval Glenna Hansarda (proč klavír na začátku osmé písničky On the Floor člověka nutí broukat si "fal-ling-slow-ly"?) a desátá Come On, a to už je mnohem závažnější, nebezpečně připomíná Put Your Lights On (Everlast feat. Carlos Santana).

Niceland svým debutem potěšil, i když i pro něj platí to co pro celou českou scénu - zase tu s jazykem na vestě doháníme něco, co bylo v Americe dříve a v lepším provedení.

Niceland: Little Black Book, Sony BMG 2008

Reklama

Výběr článků

Načítám