Článek
K Hořicím měl trvalý vztah a neúnavně tu po léta organizoval proslulá mezinárodní sochařská sympozia. Na počátku jeho umělecké tvorby stojí cyklus Česká avantgarda z přelomu 50. a 60. let, unikátní portrétní galerie osobností meziválečného umění, k nimž měl on sám nejblíže.
Každou tvář zobrazil s jiným výtvarným a kompozičním nápadem. Poté následovaly další cykly: Klenotnice, Antistroje, Stará provensálská města, Květy, 54 týdny dobrého roku, Věci pod krkem....
Byly to sochy – objekty, které charakterizuje nápaditost, jemný humor a kreativní hravost.
Dřevo kombinoval s kůží, kovem a plexisklem
Preclík jako jeden z mála sochařů pracoval nejraději se dřevem. Navázal tak po svém na tradici středověkého a barokního řezbářství, a to i tím, že jeho sochy jsou vždy barevné nebo zlacené, čili polychromované. Dřevo kombinoval často s kůží, kožešinou, kovem a plexisklem.
Největší úspěch zaznamenal v 60. letech, kdy ho v roce 1967 jako jednoho z padesáti tvůrců vybrala mezinárodní porota na prestižní výstavu.
Sochařství 20. století v kanadském Montrealu a o rok později byl přizván do expozice Benátského bienále. Preclík měl vždy nadšené obdivovatele, ale také kritiky, což se týkalo zejména jeho monumentální tvorby.
Měl také literární talent a vydal také dřevěnou knihu
Sochařství se pro něj stalo osudem, ale stejně tak měl i literární talent. Byl členem českého Penklubu a už v roce 1988 vydal Dřevěnou knížku, což bylo sochařské vyznání o materiálu, který považoval za nejinspirativnější.
Objevná byla jeho publikace Smírčí kameny o kamenných křížích postavených k odpuštění hříchů. Dodnes patří k ojedinělým shrnutím zajímavého historického, uměleckého i etnografického tématu.
V roce 2002 vydal postřehy o dějinách sochařského portrétu a stále inspirativní je i knižní Trojhlas z roku 1986, což jsou společné rozhovory Preclíka, Horníčka a Hurníka o umění a kultuře.
Je autorem barokního památníku na Klárově
Po roce 1989 pedagogicky působil na univerzitě v Brně (byl i děkanem Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického) a stal se na čas předsedou Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska.
Jedním z jeho posledních monumentálních děl je památník druhému odboji na pražském Klárově s motivem barokně se vzdouvajícího praporu.
