Jestli byl něčím Rihannin koncert výjimečný, tak právě tím, že patřil k nejkratším v historii. Zpěvačka se objevila na pódiu kolem deváté hodiny po otupujícím, ale naštěstí stručném výstupu Terezy Kerndlové. Leckdo z přítomných pak nevěřil svým očím a uším, když v deset hodin a osm minut zamávala a odešla. Přestože se nechala slyšet, jak Prahu miluje, vypadalo to spíše tak, že chce mít všechno co nejdříve za sebou.

Rihanna v na koncertě v Praze:. Rihanna v na koncertě v Prazefoto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

Show zahájila hrou stínů za poloprůhlednou oponou, která po chvíli spadla a zpěvačka tak mohla předvést své pověstné sexy oblečky. Po celou dobu zpěv doprovázela poměrně zdařilými tanečními kreacemi a občas se otočila k publiku zády, aby ho podráždila trhavými pohyby svých dobře vyvinutých hýžďových svalů.

Krom toho nezpívala vůbec špatně, slušnou práci s hlasem odvedla hlavně v baladě Hate That I Love You, doprovázené akustickou kytarou, nebo v Unfaithful. Polopatické techno Don't Stop the Music ale náročnějšího posluchače rychle vrátilo do reality a připomnělo, že Rihanna je v první řadě komerční hvězdička, nikoliv soulová diva.

Rihanna v na koncertě v Praze:. Rihanna na koncertě v Prazefoto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek

Některé skladby zazněly v rockovějších aranžích, podstatně odlišných od studiových desek, což slušelo zejména z rádia hodně oposlouchanému hitu Umbrella s poněkud legračním refrénem "Umbrella, ela-ela-ela, eh-eh-eh". Kytarista však zjevně neznal míru a koncert prokládal zběsilými metalovými sóly, která nejenže nezapadala do kontextu, ale, upřímně řečeno, postrádala hlavu i patu.