Kraj jihočeských rybníků a okolí je proti Rýmařovsku i Mostecku na první pohled prosluněný a malebný – snad i jako kontrast k temnějším stránkám lidské existence, o nichž vypráví, k těžko zvladatelným proudům citů a vášní, lhostejno jakého druhu.

Ústřední postava filmu, citlivý a vzdělaný středoškolský učitel Petr, přichází do vsi jako cizinec, čímž se i on liší od svých předchůdců. Zatímco hrdinové Včel i Štěstí byli s prostředím, v němž žili, pevně spjati a více či méně se snažili z jeho vlivu vymanit, Petr přichází na venkov najít vnitřní klid a vyrovnání s dosud tajenou homosexualitou.

Všechno hezké je třeba chytit za pačesy

V určitém smyslu téměř protikladem k němu je Marie – prostá, životem omlácená farmářka, která „sotva prolezla školu“, hospodaří se synem a ví, že všechno hezké je třeba chytit za pačesy, protože to může mít krátké trvání a těžko je člověku samotnému.

Třetí v trojúhelníku je její syn, který má nejblíž k předchozím Slámovým hrdinům. Chtěl by vzhůru k nebesům, ale je příliš spjat se zemí, s místem i s rodiči, jimž se narodil a mezi nimiž vyrůstal. „Vrať se domů, Láďo,“ říká mu Beruška, která s ním prožila letní lásku, vrátila se do Prahy na gympl a ví, že tam k ní už Láďa nepatří.

Každý z těch tří v jistém okamžiku selže v naučeném, ba vydřeném sebeovládání – Petr, když neudrží na uzdě vášeň a dopustí se násilného činu, Marie, když dá až příliš najevo potřebu lásky, a Láďa, když uteče hledat dívku, o níž sám ví, že se k němu nehodí.

Selhání jako očista

A všichni tři projdou oním selháním jako očistnou lázní: poté, co sami sobě přiznají limity svého vnitřního předurčení, se odhodlají přijmout, co jim život nabízí.

Promyšleně vymodelované postavy jsou páteří filmu, který Sláma s kameramanem Divišem Markem nasnímali v dlouhých, působivých záběrech s důrazem na hereckou akci, jež se odehrává na malebném pozadí krajiny i uzavřenějších venkovských scenérií.

Dojem nadčasovosti Sláma vyvolává svými oblíbenými rekvizitami připomínajícími zašlé časy, jako je otřískaná vana bez obložení, voda ze studny a celkově nepohodlný život, což sice k vyšperkovanosti jihočeských vesnic úplně nesedí, ale nešť – nejde o dokument.

Symbolika nebo klišé?

Spíš zamrzí některé předvídatelnosti až klišé jako smrt stařenky, symbolika porodu mrtvého a pak živého telete, typově příliš průzračný Marek Daniel v roli spouštěče průšvihů.

A částečně i Zuzana Bydžovská, jejíž charakteristika Marie se odvíjí od plandavých montérek, celkově nedbalé vnější úpravy, utrápeného výrazu a uslzenosti, což po roli matky v Gymplu a jedné z televizních „Hraběnek“ dostává poněkud manýristický nádech.

Liška ve filmu se zbavuje nálepky "toho, co hezky hraje idioty"

Naopak Pavel Liška jako Petr využil nabídnutou příležitost a téměř se zbavil nálepky „toho, co hezky hraje idioty“. Aby se jí zbavil stoprocentně, k tomu ještě maličký kousek chybí, ale dostal se zřejmě na hranici svých hereckých schopností, což vůbec neznamená málo.

Naprosto přirozený je neherec Ladislav Šedivý a dokonalou ukázku herecké miniatury, která vyjádří vše, co je třeba vědět o zázemí hlavního hrdiny, předvedli Zuzana Krónerová a Miroslav Krobot v rolích Petrových rodičů.

Venkovský učitel, ČR 2008 Režie a scénář: Bohdan Sláma, Kamera: Diviš Marek, Hrají: Pavel Liška, Zuzana Bydžovská, Ladislav Šedivý, Zuzana Krónerová, Tereza Voříšková, Miroslav Krobot a další.