Školák Robert je ve svých úvahách outsider, který pokazí vše, na co sáhne, a jen díky žonglování se mu obě ruce nepohybují stejně. Bydlí s babičkou ve vesnici Afterheim, jeho rodiče cestují po světě jako cirkusáci a nebýt starší, nicméně milované Kathrin, byl by jeho život zhola zbytečný. Ve škole dostal přezdívku Bejb, dost hloupou na to, aby se k ní hlásil.

Jeho hvězda začne stoupat teprve od chvíle, kdy se s babičkou přestěhují do nedalekého města Neuleben. Mezi novými spolužáky z různých koutů světa, včetně Češky Hany, pozná kouzlo rýmů, kouzlo moderního hip hopu.

Klasický příběh začíná cirkusovým vystoupením

Začíná obvyklý příběh nacházení vlastní osobnosti a osobitosti, touhy zbavit se panictví a cesta na hiphopové pódium, která začne velmi nešťastným cirkusovým vystoupením.

Konečný zvolil pro vyprávění jazyk teenagerů. Nespisovná čeština ale není vždy úplně čtivé sousto, zvláště zastaví-li spád při přemýšlení o tom, proč překladatelka Lenka Housková zvolila pro vyprávění české reálie (třeba noviny Blesk).

Příběh se místy vleče

Robertova snaha nabrat praktickou sexuální zkušenost je pak v polovině knihy tak křečovitá, že se příběh začne úmorně vléci. Tuto krizi zastaví až Hanino nastříkání nápisu na obchodní dům Hip a smrt spolužáka Heika.

V tu chvíli vykročí atmosféra knihy od puberťáckého chvástání a zoufalství k sentimentálnímu finále. V sousedství všeho dosavadního tak pozvedne čest příběhu, který by mohl být klidně o pár stránek kratší a ve své střední části svižnější.

Hiphopové rýmy, kterých je v knize dost a dost, by si zasloužily větší chytrost a neprůhlednost. To je ale problém hip hopu, ne této knihy.

 

Jaromír Konečný: Hip hop a smuteční marš
Albatros, 217 stran