Poláci mají film o lodi Gustloff za tendenční

„Na palubě bylo 919 důstojníků a vojáků posádek nacistických ponorek. Tvůrci se o nich nezmiňují, stavějí svůj příběh výhradně na nevinných, válkou unavených lidech. Dva tři nacisté působí spíš jako směšné figurky,“ napsal na chatu účastník pod přezdívkou Jacek.

Dvoudílný film režiséra Josepha Vilsmaiera, který stál 11 miliónů eur (276 mil. korun), se natáčel ve Stralsundu, v jednom z hangárů berlínského letiště Tempelhof a na Maltě.

Pojednává o plavidle, které mělo na sklonku ledna 1945 odvézt z Gdyně 10 500 utečenců, především z Východního Pruska, a vojáků. Po útoku sovětské ponorky S 13, která ze vzdálenosti 700 metrů třemi torpédy s nápisy Za Leningrad, Za vlast a Za Stalina loď potopila, našlo v Baltu smrt na devět tisíc lidí.

Gazeta Wyborcza si všimla, že film ani nenaznačil, kdo je za katastrofu zodpovědný, ačkoli Němci za svůj tragický osud „vděčí“ nacismu, který přijali. Deník dodává, že polského diváka musí pobuřovat používání názvu Gotenhafen místo Gdyně.

Dziennik film označil za příklad, jak německá produkce ukazuje Němce jen jako válečné oběti. „Ačkoli po roce 1939 Němci Poláky z Gdyně brutálně vyhnali a zčásti i povraždili, film budí dojem, jako by Němci prchali z německého města, a ne z obsazeného polského přístavu,“ upozornil list.

Dziennik varuje, že podobnými díly Němci ze sebe vytvářejí druhou masovou skupinu obětí – hned po Židech. Rusové, kterých zahynulo za války několik desítek miliónů, se ve filmu objevují jen jako opilá horda znásilňující Němky. A Poláci, rovněž s milióny obětí, jen jako nějaká válečná epizodka. „ S takovým pojímáním se nikdy nesmíříme,“ uzavřel list.

Dziennik varuje, že podobnými díly Němci ze sebe vytvářejí druhou masovou skupinu obětí – hned po Židech. Rusové, kterých zahynulo za války několik desítek miliónů, se ve filmu objevují jen jako opilá horda znásilňující Němky. A Poláci, rovněž s milióny obětí, jen jako nějaká válečná epizodka. „ S takovým pojímáním se nikdy nesmíříme,“ uzavřel list.

Wojciech Mazurski, profesor dějin na varšavské univerzitě, připomněl v TV diskusi předchozí filmy o útěku Němců z tehdejšího Východního Pruska a o bombardování Drážďan.

„Německá veřejnoprávní televize připravila několik filmů, které lidem sugerují, že německý národ – odhlédnuto od notoricky známých nacistických špiček – se skládal jenom ze svedených, podvedených, vybombardovaných, znásilněných a sadisticky zabitých.“

„Německá veřejnoprávní televize připravila několik filmů, které lidem sugerují, že německý národ – odhlédnuto od notoricky známých nacistických špiček – se skládal jenom ze svedených, podvedených, vybombardovaných, znásilněných a sadisticky zabitých.“

Polská mutace amerického týdeníku Newsweek dodává, že nápad zfilmovat příběh lodi Gustloff režisérovi vnukl Volker Kauder, šéf frakce CDU ve Spolkovém sněmu.

Za svou angažovanost měl dostat medaili Svazu vyhnanců (BdV). Šéfku BdV Eriku Steinbachovou film nadchl a dokonce tvrdí, že sama tehdy jako rok a půl staré děvčátko jen zázrakem unikla smrti na Gustloffu, protože pro ni a pro její matku už nebylo na lodi místo.

Za svou angažovanost měl dostat medaili Svazu vyhnanců (BdV). Šéfku BdV Eriku Steinbachovou film nadchl a dokonce tvrdí, že sama tehdy jako rok a půl staré děvčátko jen zázrakem unikla smrti na Gustloffu, protože pro ni a pro její matku už nebylo na lodi místo.

Gustloff dnes leží na dně Baltu v hloubce 42 metrů asi 20 námořních mil od severopolské Leby. Je uznán za podmořský hřbitov několika tisíc obětí. Platí tam tedy zákaz potápění. Námořní úřad v Gdyni ale oznámil, že potápěči navzdory tomu loď systematicky vykrádají a předměty z ní vynesené se objevují na černém trhu.

Zdroj: Focus