„Vyrazily jsme na socialistickou Kubu, neuměly jsme pořádně jazyk, ale chtěly jsme poznat, jak tamní lidé žijí. Natáčení bylo obtížné, chtěly jsme zpovídané zároveň chránit, abychom jim nezpůsobily potíže,“ říká Tamara Miloševičová.

Filmařky točily v městečku Pueblo Textil, které vzniklo v 70. letech spolu s obří textilní továrnou jako velkolepý socialistický projekt. Dnes tam naleznete v troskách nejen výrobu, ale i urbanistický projekt. Socialistické sny skončily, obytné kolonie chátrají, i slavný strom města, který pomohl zasadit Fidel Castro, je vyvrácený z kořenů.

Jak vypadá konec socialistických snů na Kubě?

„Po rozpadu socialistického bloku zdejší Kubánci přežívají ze dne na den, aniž by si svou chudobu uvědomovali. Nemají srovnání, často ani vzdělání. Nevědí, jak se žije jinde. Socialismus byl po dlouhá léta na úrovni náboženství, až si někteří dnes ani neumějí připustit, že by to bylo špatně. Možná by pak ztratili sílu dál žít a rezignovali by,“ myslí si Silva von Gerlach.

„Tam si uvědomíte, jaké to je existovat odříznutý od světa. Kubánci se sami porovnávají s nejbídnějšími zeměmi třetího světa. Propaganda je masíruje, myslí si, že v případě konce socialismu by u nich nastal hladomor a bylo znovu zavedeno otroctví,“ dodává Tamara.

Fidel Castro byl symbol

Film přibližuje ospalé městečko uprostřed zdevastované krajiny, kde se nic neděje a nikdo nemá vyhlídky na budoucnost. Ale neukazuje kubánské žaláře, ani prostředí disidentů. „Stačily mi rozhovory s Gisellou, holkou školního věku, která říká, že se v Pueblu narodila a že tam i zemře. Přitom sedí doma a hraje karty,“ říká Silva.

Kam se země může ubírat po odstoupení Fidela Castra, jehož na trůnu nahradil jeho bratr Raúl? „Fidel byl symbol. Lidé si mysleli, že Fidel se nemohl mýlit. Raúl chce zemi ekonomicky uvolnit, v Německu dnes kubánská vláda inzeruje turistické pobyty. Až režim jednou padne, projde Kuba nejspíše tím čím celá východní Evropa,“ předpokládá Silva.