Článek
Ale všechno se to zpackalo kvůli tomu, že uživatelé čtou vždycky jen první odstavce návodu k upotřebení. V těch dalších by se dozvěděli, že pak, po peelingu, je třeba dočistit pleťovou vodou bez alkoholu. A v tom to asi bude. Kdepak u nás dočišťovat něco bez alkoholu! Ale jak jsem říkal, 50 let v tahu, a co? A nic.
Když jsem byl malý prcek, sedával jsem v kuchyni u svých prarodičů ve tmavém brněnském bytě v Mezírce, kam se přestěhovali z naopak prosluněného bytu v Čápkově ulici. Dědeček poslouchal Deutschlandfunk ve své trucovně, babička žehlila na kuchyňském stole. A já jsem zaprosil: Sokoly, babí, budeme dělat sokoly!
Nezapomenutelný babičin rap
Ta dobrá žena nechala žehlení, stoupla si mezi stůl a prkno a začala skandovat: Bradla pobok s pružným můstkem: 1. výsed přednožmo snožmo na levou žerď – sesed dovnitř bradel – zánožka vpravo; 2. výsed přednožmo snožmo na pravou žerď – přesed na levou žerď – dohmatem pravé a odrazem nohou sesed přednožmo na pravo (levá paže v upažení); 3. přešvih přednožmo levou na pravou žerď – přešvih zánožno pravou s polovičním obratem vlevo do vzporu ležmo pobok – únožmo pravou na před s půl obratem vlevo do stoje na zemi (seskok zády k bradlům)… A současně to všechno názorně předváděla (jako letuška při bezpečnostní instruktáži).
Dneska vím, že tenhle popis sestavy pro župní vzorové družstvo žen k VI. sletu, jejž babička jako členka Rastislavovy župy uměla i po více než padesáti letech bezpečně odříkat, to byl první rap, který jsem ve svém životě slyšel. Potom jsem už to křičíval s ní, až se děda občas naštval, vlezl do kuchyně a zakřičel na nás, ať nevřeštíme jako paviáni. Ničemu nerozuměl, přestože býval taky sokolem. Jako kdyby po znárodnění zapomenul, že fanfáry oživí tělo i ducha, oko zajiskří, hruď se vypne, jakoby mohutněla vlivnými vlnami zvukovými.
Dneska vím, že tenhle popis sestavy pro župní vzorové družstvo žen k VI. sletu, jejž babička jako členka Rastislavovy župy uměla i po více než padesáti letech bezpečně odříkat, to byl první rap, který jsem ve svém životě slyšel. Potom jsem už to křičíval s ní, až se děda občas naštval, vlezl do kuchyně a zakřičel na nás, ať nevřeštíme jako paviáni. Ničemu nerozuměl, přestože býval taky sokolem. Jako kdyby po znárodnění zapomenul, že fanfáry oživí tělo i ducha, oko zajiskří, hruď se vypne, jakoby mohutněla vlivnými vlnami zvukovými.
Možná že kdybych s takovouhle průpravou pokračoval dál a věnoval se nějakému sportu, tak by mě ta padesátka nenasírala. Večer bych si šel zaběhat do Ďáblického háje a všechny deprese bych utopil v potu. Jenže Bradla pobok s pružným můstkem: 1. výsed přednožmo snožmo na levou žerď… jsou pro mě už jen nostagickou poezií. Podle slupky uzenku nepoznáš!
* conclaveobscurum.ru
Doufám, že tentokrát budete tolerovat, vzhledem k mému osobnímu výročí, jednu neliterární stránku z Ruska. Umělecký projekt Art. Lebedev Studia fajnšmekři znají. Tohle mě naplňuje optimismem, že internet nemusí být jen kanál (stoka) informací. Nebojte se kliknout.
Kontakt: sofar@atlas.cz.