Film je adaptací románu spisovatele takzvané drsné školy Cormaka McCarthyho a líčí kriminální zápletku z moderního Divokého západu. Vy jste si tu zahrál Llewelyna Mosse, který jednoho dne najde hromadu mrtvol a auto s kufrem narvaným drogami a penězi. Jak se vám ten charakter zamlouvá?

Přiznám se, že z westernu, jako ze žánru, nespadnu zrovna ze židle, byť tenhle film je drsný, realistický. Každopádně miluju americký Západ, tamní krajinu a kulturu. Nikdy jsem ani nepředstíral, že jsem herec z východního pobřeží, z New Yorku. A ta postava? Podle mě je skvělá. Jde o správného chlápka ze zapadákova, který miluje svou ženu, živí rodinu, ale najednou je postaven před zdánlivě snadný balík prachů. Vzít? Nevzít? On je vezme! Neodolá tomu příliš velkému pokušení, byť nemá ani šajnu, jakou cenu za to zaplatí. Během týdne se mu život obrátí vzhůru nohama, na stopě mu jsou šerif i zabiják.

Jak byste se zachoval vy? Vzal byste takové dva milióny dolarů?

To je bizarní otázka. Asi bych radši natočil další dva filmy a vyinkasoval honoráře (smích). Znám hodně lidí, kteří by je brali z fleku, ale já? Do tak velkého rizika bych se nepouštěl. Jsem dostatečně zabezpečený, takže vmé situaci by to ani nedávalo smysl. Ale kdybych byl Llewelynem? Proč ne. Kdo by na jeho místě jednal jinak?! Byl dvakrát ve Vietnamu, má něco za sebou. On by s těmi penězi naložil lépe než nějaký zločinec.

Není to trochu podezřelé, když je umělec velmi bohatý?

Myslete si, co chcete, ale já se věnuji také obchodování na burze, mám firmu. Během posledních tří let jsem to pořádně rozjel, dnes si v byznysu vydělám mnohem více prachů než na honorářích u filmu. Samozřejmě hraní zůstává velkou láskou, ale vedle toho mám také divadelní společnost, dokončil jsem první krátký film, dodělávám si školu. Nepatřím mezi ujeté ničemy, co se pohybují kolem filmu, flákají se a nic nedělají.

Jak to všechno ale skloubíte s hraním?

Když jsem na scéně, neobchoduji. I když v přestávkách natáčení filmu bratří Coenů jsem něco vydělal. Na Applu.

Původně jste vyrůstal na ranči v Kalifornii. Nebyl vám tenhle film, odehrávající se v západním Texasu, proto o něco bližší než jiné?

To nelze srovnávat, ve skutečnosti je mezi oběma místy obrovský rozdíl. Západní Texas je tvrdá země, širé pláně, drsný západ. Její krajinu dobře vidíte ve filmu, hraje tam obrovskou roli. Naopak já jsem žil v malém krásném městě, pomáhal na koňském ranči. Taky to ovšem nebyla legrace, ale spousty práce.

Podle vašich rolí i filmů by člověk usuzoval, že budete mít rád snímky ukazující násilí té nejtěžší váhy, často v nadsazené komediální podobě?

Třeba projekt Grindhouse jsem považoval za filmařskou poctu určitému pokleslému žánru, který jsme všichni znali. Ale byl zajímavě doveden do krajnosti. Kdyby se takový film tvářil vážně, nikdy bych v něm nehrál. Naopak Tahle země není pro starý je pro mě seriózním filmem, byť i tam jsou některé groteskní scény, například když Chigurh zastřelí Mexikánce v hotelu. Vidíme, jak mu skoro odlítne ruka. To byla úlitba Coenům, jejich poetice. Jinak bych film nepovažoval za komedii. Je to temné absurdní drama s téměř mytologickým rozměrem. Je to více Cormac McCarthy než typický coenovský námět.

Před kamerou jste se sešel s hercem Javierem Bardemem, který si zahrál právě onoho zabijáka Chigurha, hledajícího své špinavé peníze. Jak se vám spolupracovalo s režisérským tandemem?

Musím říct, že nádherně. Na placu s Coeny necítíte žádný stres, ani nijak přehnané, jak se u nás říká, ego. Jinde vám stále někdo chodí poklepávat na rameno, jaký jste bourák. Dobrá práce, Joshi! Ale ne u Coenů. Oni spíše pečlivě obsazují herce a poté jim nechávají svobodu. Chválí málo, někdy skoro vůbec. S Javierem jsme si potom mysleli, že nás musí hned vyhodit. Najednou přijel na natáčení Woody Harelson, objevil se v jedné scéně, kde se dokonce přeřekl. Ale koukáme jak blázni, oba ječí, jak to bylo úžasné. Říkám: A co já? Já jsem tady snad nepropotil košili? S Javierem jsme se ve skutečnosti stali velcí kumpáni. Nasmáli jsme se, on přece dostal tu legrační paruku.

Kdysi jste dlouho točil v televizi, ale dnes hrajete v renomovaných filmech. Co se to tehdy změnilo?

Na to nedokážu odpovědět. Možná mi pomohlo, když jsem si začal nahrávat vlastní castingy na kameru. Na zkouškách jsem většinou špatný, nervózní. K to -mu, abych se dostal do role, potřebuju více času, neumím přijít a vyseknout tragéda. Navíc jsem začal točit s velkými tvůrci, což mě mimořádně uspokojuje. Přestal jsem se cítit kysele, když jsem kolem sebe viděl někoho, komu se daří, nebo dostal pěknou roli. Dnes přeju všem všechno dobré a sám jsem šťastný. Odráží se to i v mé práci.

Co byste jako herec nikdy nehrál?

Nevím. Asi orální sex, myslím tedy mezi námi chlapy.

V našich kinech běží snímek Americký gangster, v němž hrajete naopak skutečného padoucha. Jaký typ role je vám bližší?

To se nedá říct. Ale v tom filmu hraju opravdového hajzla, zkorumpovaného policistu, trochu narcise, zkaženého fízla z Bronxu. To není špatné, co říkáte?