Článek
Jeho obrazy z 60. let 19. století harmonicky souzní s díly hlavních představitelů tzv. Barbizonské školy, kteří malovali přímo v přírodě v lesnatém okolí Paříže a svými svěžími krajinomalbami otevírali oči mladým malířským rebelům. A přesto Riedel téměř úplně vypadl z obecného povědomí a až nyní učinila pražská Národní galerie úspěšný pokus o jeho znovuobjevení výstavou v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze.
Jeho obrazy z 60. let 19. století harmonicky souzní s díly hlavních představitelů tzv. Barbizonské školy, kteří malovali přímo v přírodě v lesnatém okolí Paříže a svými svěžími krajinomalbami otevírali oči mladým malířským rebelům. A přesto Riedel téměř úplně vypadl z obecného povědomí a až nyní učinila pražská Národní galerie úspěšný pokus o jeho znovuobjevení výstavou v paláci Kinských na Staroměstském náměstí v Praze.
Jeho jméno ale není úplně neznámé. Prokop Toman mu ve Slovníku československých výtvarných umělců věnoval obsáhlé heslo, kde uvádí, že z obrazů rodáka z Jizerských hor „dýše ovzduší Barbizonu“ a Riedel je zastoupen i v Nové encyklopedii českého výtvarného umění, kde Naděžda Blažíčková-Horová píše: „Přestože jako jeden z prvních našich malířů pochopil plenérovou malbu, zůstalo jeho dílo stranou odborného zájmu, který kladl důraz na národní povahu českého malířství 19. století.“
Wilhelm Riedel: Mořský příbojfoto: Právo/Katalog výstavy
Riedel měl smůlu. V Čechách se narodil jako Němec a nepomohlo mu ani to, že pocházel z významné sklářské rodiny. On sám ale národnostní předsudky neměl. K jeho dobrým přátelům patřil třeba Soběslav H. Pinkas, který v „národních“ dějinách umění navždy zůstal – u Pinkase ve Francii Riedel bydlel ve vesnici Cernay-la-Ville jihozápadně od Paříže a spolu tu malovali.
Severočeský rodák podvakrát pobýval v Itálii, kde ho lákaly staré antické památky v Římě, v Kampánii a na Sicílii. Jsou to krajiny vesměs bez lidí, kde jako dominanty vystupují trosky z dávnověku, připomínající zašlou slávu Apeninského poloostrova. Druhým domovem se mu stala i Francie, kde objevoval kouzlo malování přímo v přírodě čili plenérovou malbu. Inspiroval ho klid lesních zákoutí i odlesky vegetace na vodní hladině. Záhy Riedel našel pro sebe magickou krajinu Bretaně, kde stále znovu maloval skalnaté pobřeží bičované vlnícím se mořem.
Průkopník realistické malby
Krok za krokem na výstavě v paláci Kinských objevujeme talentovaného malíře, který se do Čech vrátil těžce nemocný, aby tu v necelých čtyřiceti čtyřech letech zemřel v Kunraticích nedaleko Litoměřic. Retrospektivu vzorně připravila historička umění Šárka Leubnerová s obsáhlým katalogem, který je spolehlivým průvodcem po životě a díle tohoto neprávem pozapomenutého malíře. Jako průkopník realistické malby, který měl talent pro koloristicky bohatý výtvarný výraz, se Riedel představil čas od času i v Praze na výstavách Krasoumné jednoty a svým dílem zapůsobil třeba na mladého Chittusiho.
Wilhelm Riedel (1832–1876) Národní galerie v Praze, palác Kinských, do 31. 8. 2008, denně kromě po 10–18 hodin. Autorka a kurátorka výstavy Šárka Leubnerová