Za poškození nemovitosti, která je v nejvyšší kategorii tuzemské ochrany památek, podle ní bude hrozit pokuta až čtyři milióny korun. Dosud byly sankce za zničení či poškození památek v Česku velmi nízké, majitel mohl dostat pokutu maximálně 50 tisíc korun v případě, že se nestará o národní kulturní památku. V případě, že vlastní jen kulturní památku, hrozilo mu maximálně 10 tisíc korun pokuty. Podnikatelům hrozily pokuty pět set a sto tisíc korun.

Novela památkového zákona nově zavádí i plány ochrany památkových zón a rezervací a přesouvá v jejich případě dosavadní pravomoci státu na krajské úřady. A právě posledně dvě zmíněné změny kritizuje Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče a někteří další památkáři.

Podle autorů umožní lepší péči o komplexy památkových zón a rezervací, když odstraní podmínku vyjadřování památkářů k zásahům, které v rezervaci či zóně nemohou narušit její hodnoty.

Sdružení tento návrh kritizuje proto, že byl byl v rozporu s mezinárodními úmluvami, například s Úmluvou o ochraně architektonického dědictví Evropy. V případě převedení pravomoci státu na kraje by se podle něj také snížila vážnost ochrany kulturních hodnot. „U obdobného způsobu ochrany přírodních hodnot jsou pravomoci buď v rukou vlády, ministerstva či orgánů ochrany přírody vybavených aparátem specialistů. Krajské úřady specialisty na památky nemají,“ upozorňuje členka sdružení Dana Novotná. Novela podle ní také tříští výkon státní památkové péče a znemožnila by přijetí systémových opatření na celostátní úrovni.