Pátý román Miloše Urbana (mj. knihy Sedmikostelí a Hastrman), který už koncem srpna nabídne Argo, se jmenuje Stín katedrály. Nejznámější pražský chrám v něm postihnou strašlivé události: na zdech se objevují znamení s rohy, v zamrzlých kropenkách se zrcadlí budoucnost a v relikviářích přibývají čerstvé ostatky neznámého původu.

Znak Arga v říjnu ponese i zbrusu nový román světoznámého autora Paula Coelha 11 minut, který vypráví příběh mladé dívky Marie, jež nachází novou cestu k sexu i lásce. Argo nabízí i knihu Sny, 1925 - 1940 jednoho z nejvýznamnějších představitelů české meziválečné kultury - malíře, fotografa, editora literárních děl Jindřicha Štyrského. Ten ji sestavil v napjaté válečné situaci roku 1940.

O přátelství s Fidelem i o lásce

"Doporučit jeden titul je velmi obtížné," řekl Právu Jindřich Jůzl z nakladatelství Oden Euromedia Group. "Určitě si to zaslouží paměti Gabriela Gárcíi Márquéze Žít, abych mohl vyprávět, které by měly vyjít v prosinci. Nabízíme i druhé vydání jeho románu Láska za časů cholery. Vychází také mimořádně zajímavý překlad ze slovenské literatury - Michal Hvorecký a jeho Lovci & sběrači. Výborný je i Brit Graham Swift a román Světlo dne."

Márquézovy vzpomínky vyšly loni ve španělštině v nákladu 1,2 miliónu výtisků. Kolumbijský nositel Nobelovy ceny z roku 1982 je napsal stejným stylem jako své magické romány. Na více než šesti stech stranách začíná návratem do rodného města Aracataca, kam doprovází matku, která chce prodat dům po prarodičích, v němž jako dítě poslouchal babiččina fantastická vyprávění. Pohybuje se na prostoru třiceti let, píše o letité novinářské zkušenosti i o přátelství s Fidelem Castrem, s nímž se poznal v roce 1959 v Havaně.

V Lásce za časů cholery čekal Florentino Ariza jedenapadesát let, devět měsíců a čtyři dny na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku. Zemřel totiž její osmdesátiletý manžel Juvenal Urbino, slovutný lékař a přítel pokroku. Oba staří lidé se pak vydají po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa prožívali svou lásku.

Hvoreckého Lovci & sběrači nabídnou v říjnu pět pohledů na dnešní svět plný hypermarketů, lidi závislé na televizi, bizarní zákulisí obrovské street party a demonstrace proti globalizaci. Opět se tak do české společnosti vrací slovenská tvorba. V prosinci vyjde také Světlo dne britského prozaika Grahama Swifta, zdánlivě jednoduchý komorní příběh, v němž si podváděná manželka najme soukromého detektiva. Policistu propuštěného pro nedodržování služebních postupů však zaujme ona sama.

Albatros v srpnu nabízí další vydání pohádkové knížky Karla Poláčka Edudant a Francimor, v níž synové kouzelnice madame Halabáby upadnou do rukou loupežníků. Patnáctého září na zahradě nakladatelství Gallimard v Paříži představí Madonna svou první povídku pro děti, která ve stejný den vyjde ve sto zemích na světě včetně Česka. "Zatím vyjde první kniha. Uvidíme, jestli vydáme i další," řekl Právu Martin Cvilink z Albatrosu. Madonna jich totiž napsala a ilustrovala pět a jejich společný název zní Anglické růže.

Primo Levi i bratři Čapkové

Osud připravil Primo Levimu, racionálně uvažujícímu italskému vědci-chemikovi, v soukromí plachému a odtažitému muži, prazvláštní úděl: poskytl mu dar slova, dar vypovídat o zkušenostech z Osvětimi. Postupem doby, kdy se Levi stal veřejnou osobností a jedním z nejznámějších světových židovských spisovatelů, se ho novináři začínali detailně vyptávat na jeho život a práci, na pobyt v koncentračním táboře, na vztah k judaismu a politice. Hovory s Primo Levim chystá na srpen Paseka.

K poznání americké poezie přispívá tvorba Yusefa Komunyakaa ve výboru Očarování. O perspektivách 21. století uvažuje v nakladatelství Paseka bývalý německý kancléř Helmut Schmidt v knize Sebezáchova Evropy. O cestách naší civilizace vypovídá i novinka Josefa Škvoreckého Pulchra (Příběh o krásné planetě) z nakladatelství Petrov. Novela bude překvapením pro všechny autorovy věrné i příležitostné čtenáře, nese totiž znaky sci-fi, ale je veskrze současná.

Nakladatelství Hejkal připravilo Cestu do Istanbulu. Je to první české vydání deníku klasika finské tvorby Mika Waltariho, v němž popisuje svou cestu z Helsink do Istanbulu. Vydal se na ni v roce 1947, kdy už promýšlel příběhy poutníka Mikaela a siláka Anttiho, které pak popsal v románech Krvavá lázeň a Šťastná hvězda. Kniha vypovídá o Waltariho tvorbě, vztahu ke světu a rodinném životě, ale je i zajímavým obrazem Evropy v době, kdy se nad ní už snášela železná opona.

Academia připomene mj. odkaz bratří Čapků. V roce 1947 totiž měla vyjít pietní publikace k nedožitým šedesátinám. Josefa Čapka, svazek se měl jmenovat Malíř a básník. Vyjádřili se o něm "pátečníci" a další přátelé. Vydání se zpozdilo a po únoru 1948 už sborník vyjít nesměl. O demokracii, komunismu, novinách a českých poměrech se zase jmenuje výbor z prací Karal Čapka, který uspořádal Ivan Klíma.

V Čapkových politických statích najdeme kritické analýzy české malosti, provincialismu, kritiku špatného fungování spravedlnosti, pokleslé politické kultury a intrikování politických stran. Zároveň vytyčil Čapek jakési základní normy, které by ti, kdo se považují za duchovní elitu, nikdy neměli opustit. Historici umění Karel Srp a Jana Orlíková vyprávějí v knize Jan Zrzavý o tvorbě, ale také o životních osudech jedinečného českého malíře.