Článek
Sídlo vzniklo někdy v třetí čtvrtině 14. století, mělo funkci rezidence i správního centra a stálo přímo proti městské radnici.
Dům byl sice stržen na začátku 20. století, ale zachovala se část sochařské a dekorativní výzdoby. Mezi nimi i vyobrazení krále a královny, kteří kdysi vyhlíželi na náměstí z oken paláce. Podle Kaczmarka jde pravděpodobně o podobiznu mladého krále Václava IV., syna Karla IV., a jeho manželky královny Johany Bavorské. Sochy vznikly někdy v letech 1375–1385 a představují oba jako elegantní manželský pár, oblečený podle nejnovější módy.
Dům byl sice stržen na začátku 20. století, ale zachovala se část sochařské a dekorativní výzdoby. Mezi nimi i vyobrazení krále a královny, kteří kdysi vyhlíželi na náměstí z oken paláce. Podle Kaczmarka jde pravděpodobně o podobiznu mladého krále Václava IV., syna Karla IV., a jeho manželky královny Johany Bavorské. Sochy vznikly někdy v letech 1375–1385 a představují oba jako elegantní manželský pár, oblečený podle nejnovější módy.
Dům byl sice stržen na začátku 20. století, ale zachovala se část sochařské a dekorativní výzdoby. Mezi nimi i vyobrazení krále a královny, kteří kdysi vyhlíželi na náměstí z oken paláce. Podle Kaczmarka jde pravděpodobně o podobiznu mladého krále Václava IV., syna Karla IV., a jeho manželky královny Johany Bavorské. Sochy vznikly někdy v letech 1375–1385 a představují oba jako elegantní manželský pár, oblečený podle nejnovější módy.Městský palác byl podle Kaczmarka luxusním sídlem, které splňovalo veškeré nároky Lucemburků a konkurovalo podobným domům, jež měli čeští králové v Praze a Brně.
Dům byl sice stržen na začátku 20. století, ale zachovala se část sochařské a dekorativní výzdoby. Mezi nimi i vyobrazení krále a královny, kteří kdysi vyhlíželi na náměstí z oken paláce. Podle Kaczmarka jde pravděpodobně o podobiznu mladého krále Václava IV., syna Karla IV., a jeho manželky královny Johany Bavorské. Sochy vznikly někdy v letech 1375–1385 a představují oba jako elegantní manželský pár, oblečený podle nejnovější módy.Městský palác byl podle Kaczmarka luxusním sídlem, které splňovalo veškeré nároky Lucemburků a konkurovalo podobným domům, jež měli čeští králové v Praze a Brně.
Polský badatel objevy publikoval ve sborníku Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století, který připravila Lenka Bobková a Jana Konvičná a vydala ho Karlova univerzita v nakladatelství Togga.
Zájemce se tu dočte řadu zajímavých faktů i o dalších méně známých rezidencích českých panovníků a jejich správců na území Čech, Moravy, Slezska a Horní a Dolní Lužice.