Článek
Toxique na svém bezejmenném debutu nachystali vyspělou a s lehkostí podanou směs tanečního funku, britského pop-rocku i souljazzových náladovek s morcheebovskou acid příchutí. Kostru desky tvoří celá řada zábavných klávesových a kytarových riffů, na něž se nabalují drobná sóla a v neposlední řadě je tu vynikající basa, která písničkám dodává neposednou lehkonohost i houpavou uvolněnost.
Běžný posluchač si ovšem zpočátku všimne především zpěvu Kláry Vytiskové, a tady je nutno uznat, že taková frontwoman na české scéně už dlouho nepobíhala. Její zpěv působí v kontextu domácí scény až exoticky, chvíli je jakoby naivní diskotékovou kočičkou, chvíli souljazzovou femme fatale po vzoru Amy Winehouse.
Ve světovém kontextu asi nic výjimečného, ale u nás jsme takovou kapelu potřebovali jako sůl, zatím tu totiž stále není vidět žádné zástupy nových Stevie Wonderů, Macy Gray a Jamiroquai. Toxique tu lze srovnávat maximálně s pozoruhodnou skupinou Navigators, od které se odlišují v tom, že do R'n'B kořenů velmi jemně přimíchávají prvky brit-popu.
Rozhodně by si zasloužili velkou pozornost médií, po delší době jde konečně o něco českého a přesto relativně novátorského. Velmi se ale obávám, že naše rádia i televize zůstanou u svých Eviček a Vašíků a nějaké divné anglicky zpívající cizáky si do éteru nepustí - obzvlášť když se jmenují Toxique (to určitě berou drogy!).
Toxique: Toxique, RGM Entertainment 2008