Knihu Gotik (Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, 3. svazek), mající 640 stran a bohatě vybavenou fotografiemi, připravil pod vedením Bruno Kleina dvacetičlenný mezinárodní tým odborníků. Mezi nimi je i skupina badatelů z Karlovy univerzity. O Praze jako centru gotického umění tu napsal příspěvek Jiří Kuthan, vedoucí Ústavu dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě.

V knize je to jediná monografická stať věnovaná konkrétnímu městu a Praha je tu představena jako hlavní císařská rezidence. K tomuto novému obrazu o klíčové roli Českého království přispěla výstava o době Karla IV. pořádaná v Metropolitním muzeu v New Yorku a na Pražském hradě, která ukázala, že na území celé tzv. Svaté říše římské si císař dosazoval na klíčová místa svoje lidi, kteří se pak v novém působišti v otázkách umění orientovali na vkus jeho dvora v Praze. Nový svazek Dějin výtvarného umění v Německu je toho dalším důkazem.

Katalogová hesla o architektuře, sochařství a deskovém i nástěnném malířství z území Českého království do německých akademických dějin umění zpracovali kromě Jiřího Kuthana i Jan Royt a Jaromír Homolka, o užitém umění včetně Svatováclavské koruny psal Karel Otavský. Reprodukována a zhodnocena v samostatných heslech tu jsou významná díla Třeboňského mistra, Petra Parléře a Mistra Theodorika.

Soubor bude mít osm svazků a pět tisíc stran

Ve většině dosud publikovaných zahraničních přehledů tyto pasáže psali Němci, snad s výjimkou kolínského mnohasvazkovího katalogu Parléři a krásný styl z roku 1978. O změně přístupu svědčí i to, že v knize je paralelně používáno vedle německých názvů i české pojmenování umělců a měst a v čárkách a háčcích nejsou chyby.

Celý projekt Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland, připravený nakladatelstvím Prestel, má mít osm dílů, celkem 5 tisíc stran a 5 tisíc reprodukcí. Z hlediska Čech a Moravy bude zajímavý díl o baroku, který zatím nevyšel.