Článek
Na konečné literární podobě scénáře se s původním autorem Jaroslavem Pozzim podíleli další dva scenáristé – Halina Pawlowská a Jiří Vejdělek. Kdo z nich přispěl jakým dílem a kterými nápady ke konečné zkáze, je jednak nerozluštitelné, jednak lhostejné.
Podstatný je výsledek, který měl být podle režiséra hlavně jiný než běžné české komedie. Jenže jinakost není kvalita a film je především úplně jiný než všechno, co Milan Šteindler dosud dělal. Škoda.
Základní historka vypráví o krátkém, leč těsném spojení přitroublého studenta medicíny a snílka Michala (Vojtěch Kotek) s koktavou adeptkou modelingu Zitou (Dorota Nvotová), kteří spočinuli v náhodném objetí a pak běželi cestou necestou za pilulkou, která by odvrátila početí. Cestou se poznali i jinak než pohlavně – a celé to dopadlo strašně.
Na tuto historku, která sice působí i v některých realizačních momentech docela vtipně, ale na celovečerní film sama o sobě nemohla vydat, scenáristé v bůhvíjakém hnutí mysli navěsili neuvěřitelné množství nevídaných pitomostí – a Milan Šteindler je natočil. Jako doprovod na cestu opatřili Michalovi a Zitě mrtvého klerikálního poslance (Bohumil Klepl), což je vtipné jen ve chvíli, kdy mu vlak ujede hlavu a člověk čeká, co z toho vzejde.
Vzejde z toho duch, který se po zbytek filmu děsí převtělení do nového života a diváky děsí zhovadilostmi, které vypouští z úst. A když pak ještě na drezíně přijede do filmu Bytost, která připomíná s odpuštěním buddhistického mnicha (Robert Nebřenský), načež vedou s duchem dlouhé, předlouhé řeči, je dokonáno.
Ti dva tak zhůvěřile plkají o politice, morálce, zkaženosti světa a (ne)početí, že se divák jednak chvílemi trochu bojí o zachování vlastního života a duševního zdraví, jednak potom v titulcích bezděčně hledá mezi sponzory protipotratovou ligu, náboženskou organizaci a politickou stranu.
Animovaný závod spermií
A protože takové řeči nejsou ani trochu veselé, legrace se vyrábí pomocí šklebení, pitvoření, kvičení a padání, společného čurání v pozici připoutání k radiátoru a nakonec, aby se to celé dorazilo, ještě při natáčení pornografického filmu, kde Šteindler obsadil sám sebe do role režiséra. Třetí film „v jednom“ tvoří animovaný závod spermií uvnitř dívčina břicha, jehož smyslem je zřejmě především dotáhnout celkovou délku na kýžený počet devadesáti minut, aby film mohl do kin.
Pokud jde o herecké výkony hlavních představitelů, pak zatímco Vojtěchu Kotkovi se dosud nedaří vykročit ze stínu snowboarďáka, rafťáka a podvraťáka a jeho herectví dostává spíš matnější obrysy, Dorota Nvotová je jedním z kladů tohoto filmu – koktavá „blběna“ Zita je v jejím podání docela roztomilá a její proměna dokonce v nadsázce vcelku uvěřitelná.
Kdyby tvůrci víc využili její komediální talent místo „ulítlostí“, jež s humorem nemají nic společného, vymysleli pár pořádných gagů na dějové zaplnění road movie obou mladých lidí, nemuselo být tak zle.