Článek
V polovině ledna se objevil v českých médiích otevřený dopis o Národní knihovně adresovaný předsedovi vlády, pražskému primátorovi a ministrům kultury a školství. Signatáři dopisu byli označeni za akademiky. Všechny redakce to komentovaly s použitím kratších úryvků originálního textu, ale víceméně všechny otiskly část z doplňujících poznámek o tom, že je třeba položit si otázku, zda má smysl v Národní knihovně archivovat dva výtisky z celkové české knižní a časopisecké produkce, když 80 % archivu tvoří literární brak.
To asi došlo k nějakému celoplošnému zkomolení, říkal jsem si, to je zase pěkné nedorozumění. Jenže za signatáře je podepsán Jiří T. Kotalík, a to mě zmátlo.
Najdete na několika adresách
Text dopisu je k přečtení na několika adresách (třeba media.rozhlas.cz/mozaika / neprehledete / _ binary / 00653555.pdf). Jeho obsahem je snaha ukončit konflikt a řešit problém mnohem komplexněji. V části 3 (Upozorňujeme, že), v položce B poslední věta zní: …je nutno především komplexně zhodnotit situaci Národní knihovny a prostorový a stavební potenciál budovy Klementina po přesunu Státní technické knihovny do její nově realizované budovy v Dejvicích.**)
Tyto dvě hvězdičky pak odkazují na text: Je třeba položit si otázku, má-li dnes smysl povinně archivovat v Národní knihovně podobně jako v roce 1782 dva výtisky z celkové české knižní a časopisecké produkce a má-li navíc smysl obsluhovat také jejich archiv, super rychlým, ale i super drahým a zranitelným automatizovaným zakladačovým systémem.
Šerm s braky
Je to totiž z 80 % archiv literárního braku, který například v sousedním Německu uskladňují do speciálních a finančně nenáročných archivů vzdálených i stovky kilometrů od čtenáře. Vždyť o většinu takto povinně archivovaných výtisků budou mít zájem možná až za mnoho let budoucí historikové. Na mou duši, na psí uši, opravdu je to tam napsané. Nepochybuji o tom, že signatáři jsou samí vzdělanci a umějí vypočítat Schroedingerovu rovnici, nicméně to číslo je hodně podezřelé.
S 80 % literárního braku šermuje již od roku 1989 jistá skupina literátů, kteří byli před tímto datem převozníky líné řeky české literatury a teď jim nečinností zpuchřela bidla. Možná že ti všichni mudrci znají metodiku pro určení, co je literární brak, něco jako jsou epakta používaná k výpočtu velikonoční neděle. Klidně ať si budují svoje rasově čisté soukromé knihovny plné überknih, ale ve Statutu Národní knihovny České republiky se o kvalitě knihovního fondu bohudíky nic nepíše. Aspoň zatím. Však se podívejte: www.nkp.cz/files/ statut_nk.pdf.