Hlavní obsah

Od bájného Odyssea k hrdinovi Garibaldimu

Právo, Peter Kováč

Bonnská Kunsthalle, nejbohatší výstavní síň Evropy, představuje poprvé v rámci Evropské unie široké panorama jedinečné kultury Sicílie, od starověku až po 19. století. Do podtitulu expozice s třemi sty exponáty zapůjčenými především z Itálie se dostala symbolicky dvě jména – legendární Odysseus, který na ostrov podle Homéra připlul z Tróje, a hrdina Garibaldi, který definitivně připojil Sicílii k Itálii.

Článek

Ostrov ležící 16 kilometrů od Evropy a 160 kilometrů od Afriky má bohatou historii a ta se promítá do jeho specifické kultury. Milovníky antiky oslní prvotřídními archeologickými památkami, zájemce o středověk úžasnou kulturou na dvoře Normanů a Štaufů a obdivovatele baroka zvláštní variantou římského stylu, který tu prosazoval i sám Caravaggio, zastoupený v Bonnu třímetrovým obrazem Klanění pastýřů z Messiny.

Na Sicílii se v průběhu historie vystřídali jako vládci Řekové, Féničané, Římané, Byzantinci, Arabové, Normani, němečtí Štaufové, Francouzi a španělští Bourboni. Každá proměna tu zanechala svou stopu. Po antice, dokumentované desítkami exponátů, mezi nimiž je i slavný Beran ze Syrakus, jedna z nejzajímavějších zvířecích soch z doby helénismu, byl asi nejfantastičtějším obdobím na ostrově středověk.

Sicilského krále Rogera II., žijícího v letech 1095–1154, označil kdysi historik Michele Amari za „pokřtěného sultána“. Tolerantně panoval nad křesťany, muslimy i židy a projevoval úctu k biskupům i mnichům, starým rabínům a imámům, jakož i obyčejným muezzinům. Úřední písemnosti se vedly v latině, řečtině a arabštině. Nejslavnější památka Rogera II., Cappella Palatina v Palermu, má podobu západoevropské románské stavby, zdobené byzantskými mozaikami a opatřené dřevěným arabským stropem.

Zajímavou památkou je třeba mramorový náhrobek z roku 1149 připomínající památku Anny, matky královského kněze Grisanda, s pohřebními nápisy v latině, řečtině, arabštině a hebrejštině. V dnešním světě by něco podobného asi nevzniklo. Jiným takovým exponátem je košile normanského krále Viléma II. (1154–1189), na níž arabské ženy ve svém jazyce vyšily modlitby o křesťanském Spasiteli, synu Panny Marie.

Jsou to jen dva z mnoha dokladů, že královský dvůr v Palermu byl vstřícně otevřen všem velkým ideám a novátorským systémům své doby. Přicházeli sem mluvící dvěma i třemi jazyky a lavírující mezi různými náboženskými vyznáními, mající různé tradice a zvyky i odlišnou barvu pleti. O tom všem se zájemci dočtou v obsáhlém čtyřsetstránkovém katalogu, který k výstavě vydalo nakladatelství Deutscher Kunstverlag s příspěvky od německých a italských odborníků.

Sicílie od Odyssea po Garibaldiho, Kunst-und Ausstellungshalle Bonn

do 25. května, denně kromě pondělí od 10 do 19 hodin

Reklama

Výběr článků

Načítám