Film Jana a Zdeňka Svěrákových se vyznačuje svěžím humorem a autenticitou, která vyvěrá z pomalého způsobu vyprávění vystudovaného dokumentaristy Jana Svěráka, jenž fiktivní všední den podává spíš zachycováním stavů než vývoje příběhů. Konkurence z Hollywoodu proti němu působí upotřebeně.

Sean Connery? Trochu jako Svěrák

„Hollywoodské produkce to v Česku mají těžké, těžší než ve většině jiných států Evropy,“ píše server. Dokládá to i tím, že třetina prodaných vstupenek v ČR v loňském roce byla na domácí filmy, i když ty netvoří ani desetinu uváděných snímků. V Evropě prý v tomto ohledu vykazuje lepší čísla pouze Francie. „Vratné lahve především symbolizují malý kinematografický zázrak, domácí vítězství českého filmu,“ napsal Spiegel Online.

Zdeněk Svěrák bývá v zahraničí srovnáván se Seanem Connerym. Svěrák starší však namítá: „Vždyť já nevypadám jako on. On vypadá jako já.“ Tato věta podle Spiegelu dokládá šarm, humor a ironii českého filmu, ale i jeho nové sebevědomí.

Češi rádi obyčejné lidi

"To jsou ale nanejvýš malé důvody,“ doplňuje německého recenzenta režisér Jan Svěrák a vysvětluje zálibu Čechů v „malých“ příbězích běžných lidí. Vždy, když se vrací z ciziny letadlem domů, vídá mnoho lidí čtoucích velké noviny plné „velkých příběhů“. V Praze podle něj čtou lidé malé noviny s malými příběhy.

„Teprve na straně tři stojí, že se něco přihodilo i ve světě. Česko je společností, která se vztahuje sama k sobě,“ dodává režisér údajně vůbec nejúspěšnějšího českého filmu, jenž získal divácká ocenění na festivalech v Karlových Varech, Hamburku a Chotěbuzi.