Článek
Překvapivě nešlo o nějaké oddechové čtivo, ale o mapy, několik knížek o regionu a o paměti vesnického rodáka na jeho život ve vesnici za války a za totality. Opakovaně jsem v nich narážel na pamětníkova přítele Františka Vrhela.
Překvapivě nešlo o nějaké oddechové čtivo, ale o mapy, několik knížek o regionu a o paměti vesnického rodáka na jeho život ve vesnici za války a za totality. Opakovaně jsem v nich narážel na pamětníkova přítele Františka Vrhela.
Mám kamaráda se stejným příjmením. Nakonec mi to nedalo a zatelefonoval jsem mu, jestli s tím Františkem nemá něco společného. K mému překvapení šlo o jeho dědečka a přítel mě hned navigoval k chatě, kterou po něm zdědil; v zimě jsme tu už spolu oslavili Nový rok.
Podobná překvapivá, víceméně náhodná osobní setkání s českými dějinami 20. století jsou v posledních dvou desetiletích příznačná pro nasměrování umělecké i odborné práce řady příslušníků mladé generace literátů, výtvarníků i humanitních vědců. Zvláště pak těch, kteří žijí a tvoří v bývalých Sudetech.
Podobná překvapivá, víceméně náhodná osobní setkání s českými dějinami 20. století jsou v posledních dvou desetiletích příznačná pro nasměrování umělecké i odborné práce řady příslušníků mladé generace literátů, výtvarníků i humanitních vědců. Zvláště pak těch, kteří žijí a tvoří v bývalých Sudetech.
Podobná překvapivá, víceméně náhodná osobní setkání s českými dějinami 20. století jsou v posledních dvou desetiletích příznačná pro nasměrování umělecké i odborné práce řady příslušníků mladé generace literátů, výtvarníků i humanitních vědců. Zvláště pak těch, kteří žijí a tvoří v bývalých Sudetech. Například fotografka Zdena Kolečková mapuje v labskoústeckých vilových čtvrtích štíty domů po Němcích se zašlými jmény bývalých hospodyněk. Děčínský básník Radek Fridrich splétá zvláštní neomytologii ze jmen a životopisů mrtvých německých obyvatel. Kulturolog Petr Mikšíček a skupina Antikomplex se věnují mj. orální historii Sudeťáků a napomáhají kontaktu a vyrovnání s dnešními obyvateli jejich území.
Podobná překvapivá, víceméně náhodná osobní setkání s českými dějinami 20. století jsou v posledních dvou desetiletích příznačná pro nasměrování umělecké i odborné práce řady příslušníků mladé generace literátů, výtvarníků i humanitních vědců. Zvláště pak těch, kteří žijí a tvoří v bývalých Sudetech. Například fotografka Zdena Kolečková mapuje v labskoústeckých vilových čtvrtích štíty domů po Němcích se zašlými jmény bývalých hospodyněk. Děčínský básník Radek Fridrich splétá zvláštní neomytologii ze jmen a životopisů mrtvých německých obyvatel. Kulturolog Petr Mikšíček a skupina Antikomplex se věnují mj. orální historii Sudeťáků a napomáhají kontaktu a vyrovnání s dnešními obyvateli jejich území.
Na poli komiksu „sudetské“ téma před několika lety otevřel tvůrčí tandem Jaroslav Rudiš – Jaromír 99 v sérii o železničáři Aloisi Nebelovi. Rudiš motiv česko-německé vzájemnosti a nevraživosti rozvíjí i ve svém literárním díle, autorsky jej ve svém scénáři nyní zpracovává druhý z týmu, kreslíř, zpěvák a hudebník známý z kapely Priessnitz, Jaromír Švejdík.
Symbolický návrat do Sudet i jejich historie
V jeho komiksu Bomber je hlavním hrdinou tajemný cizinec, Čechoněmec, profesionální fotbalista pověstný v bundeslize svými „bombami“, který se přijíždí vyrovnat s minulostí do rodného českého pohraničí. Ubytuje se v chalupě po svých prarodičích, kterou však dnes jako penzion provozuje nerudný podnikatel. Na poličce v pokoji č. 99 vyhmátne jedné horečnaté noci titul Pověsti o jezeře ztracených, v němž hříšníci donekonečna opakují své zločiny a není jim pomoci.
Právě nietzschovský věčný návrat, kterým snad lze interpretovat i jisté zacyklení vztahů Čechů s Němci, je tomuto převážně smutnému a málomluvnému dílu leitmotivem. Bomber je potomkem generace, která po roce 1945 osídlovala domy po Sudeťácích. Jako malý kluk v tomto zakletém prostředí trávíval prázdniny a opakovaně se tu setkával s přízrakem mladé Němky, jež během divokého odsunu spáchala v jezeře spolu s celou rodinou sebevraždu.
Právě nietzschovský věčný návrat, kterým snad lze interpretovat i jisté zacyklení vztahů Čechů s Němci, je tomuto převážně smutnému a málomluvnému dílu leitmotivem. Bomber je potomkem generace, která po roce 1945 osídlovala domy po Sudeťácích. Jako malý kluk v tomto zakletém prostředí trávíval prázdniny a opakovaně se tu setkával s přízrakem mladé Němky, jež během divokého odsunu spáchala v jezeře spolu s celou rodinou sebevraždu.
Její vidina pronásleduje začínajícího fotbalistu i v německém exilu, kam s rodiči odjíždí po roce 1968. Během existenciální krize hrdinu tato chiméra bezpečně dovede zpět a zhmotní se v těle hotelové posluhovačky. Špatné svědomí jednoho konkrétního člověka je snad tímto happyendem vykoupeno. Národy si však své kolektivní viny musejí odpykávat dlouhodoběji.
Kresebný styl Jaromíra 99 ztvárněný opět sytou černobílou perokresbou je oproti Nebelovi o několik stupňů schematičtější, abstraktnější, ale i expresionističtější a symboličtější. Dramaturgii komiksového scénáře autor ovládá bravurně. Na malé ploše dokáže zapojit různé možnosti, které médium propojující text, obraz a grafický design nabízí – spolupráci nebo kontroverzi písma a vizuálu, rozvržení políček na stránce, „zrcadlo“ dvojstránky i moment pomlky při otáčení stran. Jaromír 99 také hojně využívá rafinovaných „filmových“ technik jako ostré zoomování, prolínání růz -ných scén, asociace, obrazové metafory ad., aby podtrhl dynamiku práce.
Děj kromě několika erotických scén odráží též zapojením plovoucích okének s volně souvisejícími texty písní jakéhosi „soundtracku“, který vyšel na CD freak-folkového projektu The Bombers, jehož frontmanem autor je. Na tomto albu se setkáme většinou s melancholickými až depresivními jednoduchými popěvky otextovanými elementárními až trapnými rýmy. S trochou shovívavosti jej můžeme chápat jako hledání folklóru pro 21. století. Spíše než nutným doplňkem je však toto cédéčko dalším samostatně fungujícím dokladem o stavu duše pozoruhodně citlivé bytosti, která po létech strávených na klubových štacích s lokální kapelou hledá nové tvůrčí možnosti v dalších výrazových prostředcích v Praze, tom pulzujícím srdci Čech.
Jaromír 99 & The Bombers, Indies Scope Records 2007
Jaromír 99: Bomber, Labyrint 2007, 128 stran, cena neuvedena