Nedávno v Praze zpíval David Gahan, vy jste se na Creamfields zase představil jako DJ. Znamená to, že Depeche Mode přerušili činnost?

Každý z nás se nyní věnuje sólovým projektů, Dave natočil sólovou desku a Martin také. Ale už se dívám do budoucnosti, protože v příštím roce se zase vrátíme s Depeche Mode, kteří jsou pořád velkou láskou mého života. Martin už před třemi týdny začal v Kalifornii skládat písně na nové album. Až je napíše, budeme rozvíjet jeho nápady. Základem jsou dobré písně, zvuk a jeho směřování přijde až potom, je totiž mnohem těžší napsat dobré písně než dát špatným dobrý zvuk. Hudba je o písních, můžete mít skvělý zvuk, ale jedině když budete mít dobré písně, tak si lidé vás zapamatují. S hotovým materiálem půjdeme do studia, kde strávíme sedm týdnů. Náš přístup je tradičnější než třeba u U2, kteří jdou do studia a tam jamují.

Čím, to že jste vydrželi hrát dvacet let a jste schopni stále pokračovat?

My jsme na scéně čtyřiadvacet let, kariéra Depeche Mode je obdivuhodná a já jsem rád, že jsem se jí zúčastnil, ale podívejte se na Rolling Stones - byli tu o dvacet let před námi. Důvod, proč tu ještě pořád jsme, tkví v tom, že jsou naše desky dobře přijímány. Naším štěstím bylo, že jsme měli ve skupině dva velmi dobré skladatele, Vince Clarka (který po první desce odešel - pozn. aut.) a Martina Gora. Celý ten obchod je o písních. A protože se hudba neustále mění, můžeme být šťastní, že Daniel Miller (majitel vydavatelství Mute, u něhož Depeche Mode zakotvili - pozn. aut) nechal naši hudbu vyvíjet se bez komerčních tlaků, jaké jsou obvyklé u velkých firem, kde vás nutí, aby písně byly zcela přesně v určitém duchu.

Přemýšlel jste někdy nad tím, proč jste uspěli?

Je to zvláštní, ale já se o to přestal starat už před deseti lety, jinak bych se pořád ptal, co budu dělat, až to skončí. Je to velmi mysteriózní záležitost a měl byste se na to zeptat spíš fanoušků než mě, protože já to nevím. Z nějakých důvodů to dokonce vypadá, jako bychom byli nyní populárnější než dříve, máme hodně posluchačů, kterým je osmnáct devatenáct let, což je obdivuhodné. Možná ale je lepší neanalyzovat to, nepokoušet se tomu porozumět.

Čím to, že vaše elektronické písně zní dobře i v tradičnějších aranžmá s bicími a kytarou?

Protože Martin je původně kytarista a Vince byl kytarista a bubeník, takže oba skládali s kytarou v ruce. Pak už jsem se jen snažili, aby písně zněly co nejlépe. Ale základem je skutečně tradiční písničkářství postavené na akordech a textech. To mě baví i na Client - že mají dobré písně.

Proč jste se rozhodl založit vlastní vydavatelství a vydat desku právě duu Client?

Už jsem to plánoval další dobu, ale s Depeche Mode jsem byl naneštěstí tak zaměstnaný, že jsem na to dlouho neměl čas. Problémem taky bylo najít adekvátního interpreta, který má dobré písně. Vyžadovalo to dost času. Jsem však rád, že pracuji s ženami, protože většinou v této branži děláte s muži.

Budete mít na Client čas i poté, až se zase začnete věnovat Depeche Mode?

Asi s nimi udělám ještě jednu desku, ale nemohu si vzít mnoho dalších umělců, jsem realista, obdivuji sice Daniela Millera, který podepsal smlouvy mnoha umělcům z různých žánrů, ale já nechci být dalším Millerem nebo Richardem Bransonem (zakladatel vydavatelství Virgin a V2 i letecké společnosti Virgin Atlantic, muž, který jako první přeletěl Atlantik v horkovzdušném balónu - pozn. aut).