Richard Strauss s dramatikem Hugem von Hofmannsthalem napsali operu jiskřící ironií s mnoha vtipnými narážkami na tehdejší společnost i umění. Dílo o chystaném představení Ariadny na Naxu v domě bohatého mecenáše, prokládaném výstupy komediantské produkce, je naplněno četnými symboly a v postavách Ariadny a Zerbinetty se skrývají dvě protichůdná ztělesnění ženskosti.

Pro dnešní inscenátory může být Ariadna odrazovou plochou k aktuálnímu, hravému i hlubšímu filozofickému ztvárnění. Bohužel, nic z toho nenabídla inscenace Slovenského národního divadla, jež vznikla v koprodukci s Operou Ireland Dublin a údajně i Národním divadlem v Praze, i když ta poslední koprodukce se zřejmě omezila jen na vytvoření podmínek k hostování.

Švýcarský režisér Dieter Kaegi vsadil Ariadnu do ponurého salónu s klavírem a několika křesly, v němž se pohybují lidé buď ve společenském úboru, anebo podivně kostýmovaní podivíni znázorňující zřejmě lidi „od divadla“. Scénická předehra i operní představení se vleče v jednotvárném, nevzrušivém temporytmu, který příliš neoživí ani výkon orchestru pod taktovkou Waltera Kobéry, ani sólisté, z nichž nárokům Straussovy hudby nejvíce dostála Lubica Vargicová v roli Zerbinetty. Eva Dřízgová-Jirušová předvedla stále krásně znějící soprán, ale její Ariadna, i vinou režie, postrádala charizma straussovské postavy.

Tento víkend uvádí premiéru Ariadny na Naxu operní soubor Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Doufejme, že se jim podaří přiblížit Straussovi zdařileji.

__________________________________________________________________
R. Strauss: Ariadna na Naxu
Slovenské národní divadlo v Národním divadle Praha, 17. a 19. 1. 2008.