Článek
Vypustil sice dvě mozartovské árie, ale ponechal Musorgského Borise Godunova. Jeho podání sice nemělo ty nejlepší parametry díky indispozici, ani ruština nebyla nejlepší, ale srovnání s ruskými či jinými slovanskými představiteli této složité zpěvně deklamační role (scéna umírání Borise) neskončilo prohrou.
Již více ve formě se představil ve druhé části, kdy zpíval Verdiho a Čajkovského. Zejména árie Gremina z Evžena Oněgina podána zcela bezchybně beze stop indispozice a v perfektní ruštině nadchla. Po ovacích vstoje přidal téměř „robesonovsky“ podanou Kernovu píseň Old Man River z muzikálu Showboat – asi nejlepší číslo večera, kde vyzněl jeho sytý hluboký bas i přirozená divadelnost – a poté árii Basilia z Rossiniho Lazebníka sevillského.
Více rozpaků vzbudil doprovod rozhlasových symfoniků (SOČR) a hlavně řízení Petra Altrichtera. Zůstalo s výjimkou několika orchestrálních čísel daleko za nedávným výkonem Brněnské filharmonie při galakoncertu Garančové.