Poté, co se Seal v posledních letech pohyboval v oblasti seriózních popsoulových písniček a ohromoval hudební svět chlapským hlasem s obrovským potenciálem a velkou citlivostí (však jej mnohem více milovaly posluchačky), se s novinkou System vrací do taneční oblasti.

Když Madonna vydala před dvěma lety nebývale přeceňované album Confessions On A Dance Floor, byl to jasný tah, ovšem nic nenapovídalo tomu, že se vrátí éra diskotékových písniček. Po realizaci čerstvých desek Britney Spearsové a Kylie Minogue by to tak sice mohlo vypadat, nesměli bychom ale vědět, že v tomto hájemství se obě zpěvačky pohybovaly i v minulosti.

Album System jako by chtělo podivné pokřivení hudby upravit do lidského až uměleckého rozměru. Seal je pan zpěvák, žádná kňukna. Má dynamický, lehce nakřáplý a ve všech polohách pevný hlas, který poněkud monotónním a plochým tanečním aranžím nových skladeb dělá skvělou službu. Je v nich žhavý uhlík, který je silnější než převážně syntetický hudební podklad a z jedenácti melodických písniček dělá sebejistá díla.

Naprostou satisfakcí pro hudbu je skutečnost, že se na produkci desky podílel Stuart Price, jinak producent a našeptávač Madonny. Chápejme to jako akt posypání si hlavy popelem a napravení toho, co před dvěma lety s královnou zpěvaček na hudební scéně vyvedl. Pomyslný (a zde uměle vytvořený) duel Madonny a Seala totiž vyhrál na celé čáře chlap.

Seal: System, Warner Music, 47:35