Film, který má mít premiéru tvůrci na Velikonoce 2004, je založen na deníkových záznamech "vidění" blahoslavené Anny Catherine Emmerichové (1774-1824), sebraných v knize Bolestné utrpení našeho Pána Ježíše Krista.

Podle britského listu The Guardian Gibson prohlásil, že tentokrát byl jako režisér "jen nástrojem Ducha svatého". Přesto však film již rok před svým uvedením vzbudil nelibost členů konference amerických katolických biskupů - těm nyní Gibson hrozí žalobou za nelegální využívání scénáře, který prý byl ukraden a dostal se do nepatřičných rukou. Biskupové film označili za protikatolický a antisemitský zároveň. Obě obvinění Gibson rezolutně odmítá.

V současnosti režisér předvádí hrubý sestřih filmu různým církevním i politickým osobnostem, od nichž vyžaduje smlouvu o mlčenlivosti. Na veřejnosti se tak vyjadřují jen k možné "urážlivosti" snímku.

Deal Hudson, vydavatel konzervativního katolického časopisu Crisis, tvrdí, že Passion se stane klasikou: "Mohu ho doporučit všem křesťanům, kteří chtějí vidět nejlepší film, jaký byl kdy o Kristově utrpení natočen".

Naproti tomu podle rabína Marvina Hiera, zakladatele losangeleského Centra Simona Wiesenthala, "je to příběh, za který už miliony zaplatily svými životy.... Tyto ideje stály u zrodu holocaustu. Máme právo dělat si starosti".

"Antisemitismus se neslučuje nejen s mým osobním přesvědčením, ale ani se základní myšlenkou mého filmu. Passion má inspirovat, ne urážet," říká  Gibson.