Hlavní obsah

Vejce Rothschild Fabergé bude zdobit soukromé ruské muzeum

Právo, zr

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Slavné vejce Rothschild Fabergé s hodinami, jež si ve středu z londýnské aukční síně Christie’s odvezl v přepočtu za 358 miliónů korun šéf soukromého Ruského národního muzea Alexandr Ivanov, je dalším z unikátů ruské provenience, jenž se po letech vrací z ciziny.

Foto: Reuters

Slavné vejce s hodinami za 358 miliónů korun

Článek

Tento skvost drží hned několik rekordů. Je nejdražším vydraženým ruským uměleckým dílem, zároveň jde o vůbec nejdražší hodiny, jaké kdy byly prodány. A jde i o nejdražší z padesátikusové série klenotnických vajec Fabergé.

„Cena, za niž jsme vejce získali, byla vzhledem k hodnotě lehce pod průměrem. Jsme rádi, že jsme klenot pořídili tak levně, vždyť jde o nejlepší a nejdražší vejce, které kdy Fabergé vytvořil,“ řekl Ivanov ruské BBC.

Tento mecenáš si už z dílny světoznámého carova dvorního klenotníka pořídil pro své muzeum několik slavných vajec. Není ale jediným ruským soukromníkem, jenž tyto historické skvosty sbírá. Před časem totiž celkem 15 unikátních vajec koupil za sto miliónů dolarů (asi dvě miliardy korun) ruský miliardář Viktor Vekselberg.

„Představitelé nového impéria“

Návrat klenotů je ruskou veřejností velmi sledován. Podle tamních médií je motivem nejen Vekselbergovým, ale i dalších ruských oligarchů k tak nákladným nákupům nejen umělecký zájem, ale i snaha zajistit si repatriací unikátních kulturních památek přízeň politických špiček. Přitom jak před časem Právu řekl ruský ministr kultury Michail Švydkoj, kupci při tom ovšem „nezískávají žádné oficiální daňové úlevy“.

Podle aukční síně McDougall’s kupují ruské umění z devadesáti procent Rusové, Ukrajinci a další občané zemí bývalého SSSR. Zisk této síně z prodeje ruských děl se letos proti loňsku zdvojnásobil. „Úspěch si vysvětlujeme tím, že ruský trh je živý a lidé chtějí kvalitní věci. A jakmile na ně narazí, jsou ochotni se o ně poprat,“ uvedla její zástupkyně. Ruští sběratelé prý příliš nehledí na investiční výhodnost umění. „Rusové mají jiný motiv pro své „husarské“ nákupy – cítí se být představiteli ,nové‘ ruské třídy zosobňující novou sílu, nové impérium,“ popsal další z motivů „novodobých mecenášů“ šéf moskevské kanceláře Sotheby’s Michail Kamenskij.

Má to i rub: soukromí sběratelé mají takové finanční možnosti, že státní sbírky v aukcích obvykle ostrouhají. „Boháčům se už nedá konkurovat,“ podotkla zástupkyně ředitele Ruského muzea Jevgenija Petrovová. Na rostoucí zájem o staré ruské umění v poslední době promptně reaguje většina největších hráčů na trhu s uměním: otevřít filiálky v Rusku se chystají i aukční síně Christie’s a Bonham’s.

Reklama

Výběr článků

Načítám