O čem je písnička Bells In My Head?

Morava: Vznikla v době, kdy nás opouštěl předešlý baskytarista. Pro kapelu to byla těžká situace. Byli jsme už docela rozjetí a trochu nás to zbrzdilo. Zajímavé je, že skladba začala přicházet na svět ještě v době, kdy u nás byl. Text je pak z období jeho odchodu. Odráží zásadní moment v naší kariéře.

Je pro vás vytvoření písničky složitá věc?

Harant: Vždycky je to otázka nápadu, podle mě neexistuje žádný recept. Buď nápad máš, nebo ne. Jsem typický konzument. Poslouchám to, co zrovna jede, nemám oblíbené autory nebo kapely. Mám ale problém poslouchat dlouhé písničky, protože mě brzy přestanou bavit. V kapele to děláme tak, že když si při skládání myslíme, že je skladba dlouhá, zastavíme ji.

Morava: Já sice dokážu hudbu poslouchat i deset minut, ale klasické písničkové formáty mám nejradši. Písničky, které skládáme, jsou průsečíkem pohledů na věc všech členů kapely. Výsledek se nám všem musí líbit.

Pocházíte z Chebu. Je to dobré místo pro uskutečnění muzikantských snů?

Morava: Možná nás to v rozjezdu kariéry trochu zpomalilo, ale zase jsme se zocelili a vydrželi spolu. Zjistili jsme, že nám všem jde o stejnou věc. Nakoplo nás vítězství v soutěži Go Unplugged loni v Praze, to, že si posluchači serveru i-legalně vybrali Bells In My Head jako svou oblíbenou písničku a také, že když jsme ji nahráli ve studiu, lidem na vydavatelské firmě Universal Music z ní spadla čelist.

Co vás čeká v nejbližší době?

Bundil: V současné době jedeme turné se skupinou Support Lesbiens. Potrvá až do 22. prosince. Potom chceme dále koncertovat a zkusit štěstí i v zahraničí. Existují už nějaké zajímavé kontakty, ale nechceme předbíhat.