Článek
Faulkner vystupuje jen s kytarou a na zahraničních serverech bývá označován jako soft-rocker, folk-rocker či blues boy. S blues ovšem nemá nic společného. Zpívá spíše jako Eddie Vedder nebo Chris Cornell s mírně popovou jamesbluntoidní příchutí.
Od běžných mladých romatických týpků s kytarou, které dnes firmy chrlí šíleným tempem (a většina z nich po vydání debutu končí ve stoupě), se liší hlavně tím, že na svou akustickou kytaru skutečně umí hrát a nedělá mu problémy současně zpívat a vplétat do melodie drobná sóla.
Slušných písničkářů jsou na trhu stovky, ne-li tisíce, a Faulknerův debut tak navzdory pár nadšeným výkřikům z ostrovního království asi těžko způsobí revoluci. Rozhodně ale neurazí. Jeho uklidňující, pozitivní projev a mírně alternativní zjev může zaujmout některé dívky a paní a hudební kritici budou zase rádi, že se nejedná o ono pověstné "C-dur, G-dur, mercedes".
Newton Faulkner: Handbuilt By Robots, Sony BMG 2007