Nevelký, ale zcela zaplněný sál odměnil pekelnou show finského kvarteta okamžitou zpětnou vazbou. První řady se rozhýbaly už ve chvíli, kdy Apocalyptica zahájila koncert zatím nepříliš známými skladbami z horké novinky Worlds Collide.

Finové se také pořádně snažili roztopit kotel - jejich šílené točení hlavami a pohazování hřívami by jednomu málem způsobilo závrať. Eicca Toppinen si několikrát zamával violoncellem nad hlavou a vychutnával si dirigování davu. Za kontakt s publikem tedy mají jedničku s hvězdičkou. Atmosféru ale dokreslovala také divoce blikající světla zvýrazňující  pochmurné obrazy lebek na stěně.

Ke konci došlo i na nejoblíbenější coververze Metalliky, se kterými kdysi Apocalyptica prorazila. Skladby jako Enter Sandman, Seek and Destroy či Nothing Else Matters sklidily největší úspěch. Jsou prověřenou jistotou a obstály by i bez doprovodu bicích.

Právě vedle nich ale působí materiál z nové desky jako nenápaditý, dost ošuntělý "metloš". Síla finské čtveřice vždy byla a je především v kreativním předělávání hitů, což na druhou stranu není tak málo.