Článek
Oproti slavné myší dvojici Anče a Pepíkovi, která prožívá dobrodružně-kriminalistické příhody ochucované Jungovou teorií archetypů a uzavírané happy endem, prochází Lomové dospělá hrdinka Anna příběhem o poznání temnějším: chce se vyprostit ze zborceného vztahu a zkompletovat svoje rodinné dějiny.
Autorka proto zvolila dvojí úhel pohledu: retrospektivní a snové pasáže kreslí v melancholickém, zamlženém tónu, přítomnost je ostrá, rámovaná jednoduchou linkou. Obě polohy ale mají mnoho společných prvků: především výrazovou tlumenost, která dává vyniknout konkrétní magii okamžiku.
Také Jiří Grus zůstává ve svém Volemanovi u minimální stylizace: jeho tajemný chlapík s kšiltovkou a paličkou na maso za pasem, který doma i na ulici vstupuje do samých přízračných situací, je kreslen rychlými a jistými tahy, prozrazujícími nejen komiksovou vášeň, ale také důkladnou obeznámenost s dějinami umění, od Rembrandta po Kubina. Voleman je sice oproti Anně ráznější, robustnější, tepe v něm agresivita, ale i přesto si dokáže udržet specifickou citlivost a svoji příznačně tvarovanou hlavu otevřenou výzvám z vědomí i nevědomí.
A Vhrstiho prvotina Už se nebojím tmy? Je určena čtenářům kolem pěti šesti let: vypráví iniciační příběh kluka Štěpána a jeho medvídka Bartoloměje, kteří se na létající posteli vydávají do království tmy, aby zjistili, proč se každý večer šeří a přichází noc. Vhrstiho rukopis je radostně nekomplikovaný, jeho postavy a věci jsou pohádkově stylizované, byť v této knížce převažují hluboké a temné barevné odstíny. Autorova další, volná i zakázková tvorba, která připomene tu Lewise Trondheima, tu klasického Mordilla, volí optimističtější barevnost.
Jiří Grus: Voleman jedna dvě Galerie knihkupectví Samsa (pasáž U Nováků, Vodičkova 30, Praha 1). Do 17. 11. 2007.
Vhrsti: Obrázky a ilustrace Poetická kavárna Obratník (Jindřicha Plachty 28, Praha 5). Do 30. 11. 2007.
Lucie Lomová: Komiksové posvícení 1. podzemní antikvariát (Hybernská 22, Praha 1). Do 9. 11. 2007.