Článek
Řeklo by se, že v tak "rozbitém" světě se už nedá žít. V "eldéence" slaví nemohoucí bizarní karneval, rakouští kunčafti si kupují ukrajinské holky, aby jim štěkaly jako pejsci, když už se ani nedovedou vzrušit, a ukrajinské ošetřovatelky drsně napichují mimino na kapačky. Ale co je na tom nejhorší, Seidlovo drsně naturalistické podobenství zmrtvělé, znehybnělé společnosti, v němž postavy defilují před kamerou, jako by šlo o chmurný happening, je ledově pravdivé.
Jako to bylo v případě i jeho předchozího filmu Psí dny, připomíná odosobněný biologický experiment pozorování živočišného druhu a zároveň představuje groteskní meditaci nad umíráním, lidským outsiderstvím i chudobou v době, kterou ovládly peníze a bída na všechny způsoby. Východ vyváží na Západ levnou a zoufalou pracovní sílu a Západ obráceným směrem zase výherní automaty a nadržené zvrhlíky.
Ocitáme se v reálném postsocialismu zbídačelé městské aglomerace (na košickém sídlišti a na Ukrajině) a také v mravně zdevastované střední Evropě, kterou pozorujeme pod mikroskopem dvou odstrašujících příběhů ukrajinské ošetřovatelky Olgy a rakouského nezaměstnaného hlídače Pauliho. Naivní a nemožně se vonící "Alenka z Ukrajiny" odjíždí za hranice do říše divů - černé gasterbeiterské můry.
Aby neskončila jako laciná prostitutka v postsocialistickém hotelu nebo nepředváděla sex přes internet pro německé zákazníky v ateliéru rozpadajícího se paneláku, kde nejezdí ani výtah, vydá se za prací do Rakouska. Čeká ji tam samota, stesk, na každém kroku ponižování a všudypřítomná agresivita. Opačnou cestou, do prostředí, které je tak nevzhledné, až je to legrační, vyráží naopak rakouský ztracenec nezaměstnaný Pauli.
Pokud ale čekáte, že Seidl bude melodramaticky poplakávat nad nešťastnou ženou, která každý den chodí zdevastovaným sídlištěm do práce, kde nedostává téměř plat, mýlíte se. Seidlova surrealistická nadsázka vychází z drobných okamžiků i absurdit reality, která nás stále znovu probouzí ze všech iluzí a zároveň zvráceným způsobem baví: Život je ještě horší než jste si mysleli.
Tento obraz rozděleného a nespravedlivého světa divákem otřese. Je to léčba šokem a zároveň hrubým filmem, který může být pro jedny výstřelkem a pro druhé večerní depresí. Seidl se nezdráhá ničeho, co by mohlo vyvést z míry spokojené "měšťáky" či třeba europolitiky. Jeho tiché, zkamenělé záběry jsou plné křiku a bolesti.
Import/ Export Rakousko (2007), 135 min. Režie: Ulrich Seidl, scénář: Ulrich Seidl, Veronika Franz, kamera: Ed Lachmann, Wolfgang Thaler. Hrají: Ekateryna Rak, Paul Hofmann, Michael Thomas, Natalija Baranova