Hlavní obsah

Bow Wave: Nácka spolehlivě rozčílí jízlivost

Právo, Jaroslav Špulák

Hiphopová skupina Bow Wave vydala album Spotřebič. V rozhovoru s Právem hovoří její členové o tom, proč nechtějí dělat muziku jen "na mašinkách" a koho chtějí rozčílit svými texty.

Článek

Na hudební scéně se pohybujete víc než deset let. Věděli jste v době svých začátků, kam chcete dojít?

Yehně (piáno): Absolutně ne, tenkrát jsme si to nijak konkrétně nemalovali. V kapele byla zpěvačka, byli jsme jinde. Z původní sestavy jsem zbyl jen já a bubeník. Od roku 2000 hrajeme v nové, aktuální.

Emsa (rap): V roce 2000 jsem do kapely přišel s druhým rapperem Blayinem i já. Kluci už byli rozehraní a směřovalo to k tomu, co děláme teď. Nedokázal jsem si představit, jaké to bude za sedm let, ale věděl jsem, že to bude dobré. Bylo mi jasné, že tak skvělý nápad nemůže po první zkoušce chcípnout.

Yehně: Příchod obou rapperů byl zásadní zlom. Začalo se víc koncertovat, vyšlo první demo a věci se konečně rozjely. Do té doby jsme byly typická lokální kapela.

Z dob začátků jste si zachovali živé muzikanty v sestavě. Hip-hop se ale dnes obejde bez nich. Nebylo by to i pro vás to jednodušší?

Yehně: Že jsme živá kapela, je naše největší devíza. Jinak bychom asi nezajímali tak široký okruh lidí. Bylo by kontraproduktivní, kdybychom si řekli, že se to dá dělat jenom na mašinkách a že s tím zkusíme vystačit.

Emsa: Co se týče koncertů, jsme naprosto živá kapela. Pokud jde o studio, na nové desce nejsou zvuky živých nástrojů. Například bicí zní v každé písničce jinak. Mají rozdílné barvy, kterých jsme docílili přes počítač. Jde nám o tvůrčí volnost. Chceme, aby deska hrála co nejlépe, a na koncertech aby existovala jen nástrojová forma. Tam je to show.

Proč jste pro své nové album zvolili koncepci bulváru?

Yehně: Nejdříve byla deska a potom koncepce. S nápadem přišel náš grafik, kterému se líbila písnička Paparazzi. Tvrdil, že je to vděčné téma, na kterém se dá stavět. Nám se to zalíbilo také.

Bojujete za něco?

Emsa: Do ničeho neprudíme plánově, za nic nebojuju systematicky. Písničky jsou o konkrétních problémech. Pokud se mi něco nelíbí, tak do toho jako autor jdu. Souvisí to i s tím, jak se vyvíjí můj názor. Na desce je například písnička Nácek. Před šesti lety jsem na to téma psal úplně jiné texty, tvrdé a drsné. Bylo to sice fajn, ale pojmout to tak, jak je to na nové desce, mi přijde hezčí a kultivovanější. Je to větší pruda. Nácek chce slyšet, že by měl dostat přes hubu - to se mu líbí. Ale jakmile je to v jízlivé a humorné formě, nejvíc ho to rozčílí.

Reklama

Výběr článků

Načítám