Tipy zpěvačky Té Jany z Velké Ohrady

Čtu: Mám rozečteného Hellera Něco se stalo, dala jsem si to za úkol přečíst, protože jsem nedočetla Hlavu XXII, kde všichni blázní. Už jsem nebyla schopna rozlišit, zda blázní oni nebo já, což je možná cílem díla.

Poslouchám: Teď jsem poslouchala Radůzu, ale spíš z pracovních důvodů. Zda se někam posunula od předchozí desky, která mi připadala trochu folkově naivní.

Viděla jsem: Byla jsem na nudě v Brně a přijde mi to moc hezký. Mám ráda, když je pod veselým příběhem vážná nota.

Surfuji: Používám net k práci, hledám, co mi poslouží k práci na www.muzikus.czwww.grafika.cz. A taky navštěvuji stránky ČSOB. Internet mám ráda kvůli přímému přístupu k informacím, ale vím, co času u něj vyplýtvám.

Cerys Matthews: Cockahoop

Zpěvačka Cerys Matthews na sebe upozornila v polovině 90. let v zajímavé velšské skupině Catatonia. Teprve na sólovém debutu se jí však podařilo najít adekvátní styl, souznící s jejím zajímavým hlasem a osobitým projevem, ve kterém se mísí naivní dívčí rozvernost s překvapivou naléhavostí. Odklonila se od ve své době módního kytarového pop rocku vycházejícího z nezávislé scény, který připomíná píseň Only A Fool, a obrátila se ke kořenům. Pohybuje se na pomezí folkrocku a countryového písničkářství, sahajícího od teskného Arglwydd dyma fl až k rytmické dupárně Louisiana. Nechybí ani špetka keltských názvuků, která materiál přirozeně koření, aniž by ho zbavovala přirozenosti. Závěr alba pak pěkně vygraduje řízný hospodský blues rock.

Warner Music, 34:10

Daniel Spoerri

Švýcarský umělec Daniel Spoerri, který pochází z Rumunska, se představuje v Česku poprvé, ačkoli v Evropě patří k známým osobnostem. Výběr jeho tvorby za čtyři desetiletí přináší hlavně asambláže a koláže z odložených předmětů, starých rytin, obrazů a nejrůznějších artefaktů. V šedesátých letech navázal na předválečné umění nalezeného objektu a začal fixovat zbytky opulentních hostin na stolech, které prezentoval jako závěsný objekt. "Pro Spoerriho je důležitá tematizace tradičních kulturních rituálů, společného stolování a komunikace," píše v doprovodném textu kurátorka výstava Jana Vránová.

Brno, Dům umění, do 10. srpna