Článek
Diváci ale nebyli ošizeni. Drak uvedl inscenaci Jak si hrají tatínkové - Sněhurku, vypravenou a zahranou "tatínky" v opravářské dílně, odměnilo publikum ovacemi. V podobném "pracovním" duchu se nesla i Popelka vídeňského souboru MOKI Theater, zasazená do krejčovské dílny. Rakouští herci byli velmi milí, ale jejich loutkářská vynalézavost ve srovnání s hradeckými poněkud strádala.
Čerstvě poprémiérová Fidlovačka hostitelského Divadla loutek je krásně rozehraná, roztančená a suverénně rozezpívaná, jen loutky v ní jsou tak trochu navíc. Má ovšem neodolatelné momenty, vrcholící scénou, kdy slepý Mareš zpívá dojemnou píseň o "zemském ráji na pohled" nad zběsile se rvoucími účastníky ševcovské pouti.
Ladopohádky se utopily
Domácí soubor potěšil i Denikem Ostravaka, který od premiéry získal na dynamičnosti, herecké rozdováděnosti a radosti, takže diváci až slzeli smíchy. V poněkud stereotypním tempu i výrazu se utopily Lapohádky hradeckého Divadla DNO a DAMU Praha, promyšlenější dramaturgickou práci by potřebovala rakvičkárna Punchovy vánoce maďarského Maskarás Purgateátrium, Anička růžička a Tonko modřinka hraná Máriou Šamajovou z Bábkového divadla Na rázcestí z Banské Bystrice i celkem půvabné Čapkovy pohádky O pejskovi a kočičce nitranského Starého divadla.
Jednoznačným vrcholem první části festivalu (a zřejmě jedním z absolutních zážitků letošního Spectacula) byl Vampýr evropsky známého loutkáře Nevilla Trantera v představení nizozemského Stuffed Puppet Theatre, jemuž loutky doslova ožívaly v rukou.
Byla to ukázka vrcholného loutkářského a výsostného divadelního umění, které dokáže diváky vtáhnout ryze divadelními prostředky do sugestivní atmosféry. Ne náhodou se tleskalo vestoje. Zasloužený aplaus malých i velkých diváků odměnil také hravé a loutkářsky půvabné Tři mušketýry plzeňské Alfy.
Festival byl soutěžní a představení sledovala mezinárodní pětičlenná porota profesionálů.