Téměř dvoumetrový útlý dlouhán v černém zpíval pouze Händela, vesměs árie z oper a oratorií, které natočil se stejným souborem na svém posledním albu Great Händel. Přestože stylové rozpětí pěvce je široké - zpívá hudbu baroka, Mozartovu, Schubertovu, Janáčkovu, a dokonce i kabaretní písně - tvorba barokního německého skladatele usedlého v Anglii v něm našla ideálního tlumočníka.

Bostridgův hlas sice není nikterak ohromující, v suchém prostředí divadla navíc chybějí akustické dozvuky, ale to vůbec nevadilo. Výrazově vychází vstříc většinou niterným pocitům barokních hrdinů bez jakýchkoli kudrlinek a svým soustředěním na zpívaný text (italsky a anglicky) připravil posluchačům velkolepý zážitek.

Večer nebyl úplným recitálem, velkého prostoru se dostalo i orchestru v koncertních dílech skladatele, předehrách i baletní hudbě. Intonačně bezchybný výkon souboru i houslových sólistů byl další ozdobou večera. Škoda jen, že z tištěného programu jsme se nedozvěděli jména sólistů ani jméno Harryho Bicketa, řídícího od cembala orchestr.

Ian Bostridge: Hlas Händelův Stavovské divadlo 23. 9. 2007