Co pro vás znamená blues?

Víc emocionální obsah než nějaký určitý styl. Někdo může říci, že v něm platí určité stylové konvence a že je to americká hudba, ale feeling pod ním je hlubší, je univerzální.

Takže nebudete 25. září v pražském klubu Vagón hrát dvanáctky?

Ale ano, jsou tam nějaké, máme je v repertoáru. V kapele milujeme tradiční aspekty blues, někdy dokonce hrajeme bluesovou klasiku od Howlin Wolfa nebo Muddyho Waterse, ale většinou hrajeme hudbu, kterou jsem složil.

Jak důležitá jsou pro vás slova, která jste příliš často nepoužíval, ale na nichž právě blues do značné míry stojí?

I když některá naše blues jsou postavená na zvuku, musíte k němu najít vhodná slova. A text může být velmi efektivní při komunikaci.

Kde jste hledal inspiraci?

Inspirace je všude, přichází zevnitř i zvenčí, nejděsivější jsou zprávy o hrůzách každodenního života, o hrůzách, které ve světě vyvolává americká vláda. Hodně písni Terraplane je politických. Od té doby, co jsem se stal otcem, tak mám vztek na všechny ty pitomce, kteří vládnou světu a velká část jich je ze Spojených států, sídlí ve Washingtonu

Myslíte si, že hudební scéna se stává političtější?

Myslím si, že politika na ní vždycky byla přítomná, zejména punk a hard core byly vždy velmi politické, avantgardisté se snažili nebýt tak političtí, i když někteří jsou. Hudba byla vždycky politická, jenom o tom lidi neslyšeli, politika není módní, o všem totiž informují média, a ta jsou vlastněna velmi konzervativními společnostmi, takže máme cenzuru. Trh chrání posluchače před tím, aby se doslechli, o čem další lidé zrovna přemýšlejí, o nových idejích. 

A jak funguje tato cenzura, asi těžko jako za socialismu, kdy se texty musely nechávat schvalovat komisím...

Přirozeně je jiná, je mnohem subtilnější, většinou vydavatel nebo distributor řekne - ok, nám se nelíbí, jak přemýšlíte, takže vám neumožníme, aby vaše dílo bylo slyšet nebo vidět.

Jste zcela svobodný, můžete si říkat nebo psát, co jen chcete, jen nemáte způsob, jak to dostat k někomu dalšímu. A jsem si jistý, že už zkoumají, jak by mohli kontrolovat internet, protože internet skutečně změnil způsob, jímž lidi přemýšlejí, to, jak vnímají svět nebylo možné v době tištěných médií.

Mají však lidé ještě zájem o informace, jimiž je svět zaplaven?

To sice je, ale není to největší problém, současné ekonomické síly hlavně vedou lidi k tomu, že se musejí především zaměřit na to, aby přežili. I v USA, což je velmi bohatá země, musejí v typické rodině, kde je muž, žena a dvě děti, oba rodiče pořád pracovat. Mají velmi málo volného času, který mohou strávit s dětmi, natož aby měli energii myslet na to, jak změnit politický systém nebo jen změnit svůj pohled na světě. Systém je nastaven tak, aby lidi udržoval v otroctví. Toto spojení  sice nenávidím jako nabubřelé, ale přesně tak to je. Udržují lidi v neklidu, aby se soustředili jen na aspekty přežití.