Hlavní obsah

Zpěvák Vypsané fixy: Mám rád své postavy z textů

Právo, Jaroslav Špulák

Skupina Vypsaná fixa vydává nové album Fenomén. Skupina při té příležitosti zodpověděla Právu několik otázek.

Článek

Vaše čtvrté album nahrával nový producent Dušan Neuwerth. Kdyby ke změně producenta nedošlo, byl by zvuk novinky stejný?

Márdi (zpěv, kytara): Chtěli jsme ho nějak takhle udělat, směřovali jsme k tomu, ale kdybychom nepracovali s Dušanem, tak by deska měla jiný zvuk. Takhle to mohl udělat jenom on. Každý producent má svůj rukopis.

Souhlasíte s tím, že je na albu trošku potlačená syrovost?

Mejla (kytara): Mně to přijde dost syrové. Kytary, které jsme na desku nahráli, mají podle mě dobrý zvuk. Kromě toho jsme si jako kapela velmi dobře zahráli.

Márdi: Řekl bych, že je to takové roztažení rukou. Nářezy tam jsou, ale není jich tolik. Objevily se tam i lehčí skladby. V minulosti jsme je také nahrávali, ale nebylo jich tolik. Na startovní čáře jsme měli devatenáct nebo dvacet písniček, a ty nálady byly tak půl napůl. Potom jsme vybírali a šli jsme podle toho, která písnička nám připadala dobrá. Nebrali jsme to tak, že když je to nářez, musí být automaticky na desce. 

Mejla: Finální výběr jsme nechali na Dušanovi. Mám pocit, že je větší "depkař" než mi, prostě má rád klidnější věci.

Kdy měla Vypsaná fixa nejtěžší období?

Márdi: Poprvé po našem druhém albu. Odešel baskytarista Dejmal, přišel Mejn a v kapele se hodně kalilo. Vůbec nechápu, že jsme tu druhou desku zvládli. Krize byla i po třetí desce, to byla obrovská únava. Paradoxně nám pomohl rozchod Ready Kirken. Jsme ze stejného města a na základě toho jsme si uvědomili, že má pro nás kapela vekou hodnotu.

Márdi, na nové desce jste rozšířil svůj textařský svět. Má nějaké hranice?

Márdi: Asi ne. Snažím se vyhýbat opakování. Omezil jsem také literární postavy, které tentokrát v textech nejsou. Výjimkou jsou lidé z románu Sto roků samoty, ovšem to je nejstarší text z alba. Všechny texty jsou reálné, v tom je také změna.

Kdo je "Dezolát", hrdina stejnojmenné písničky?

Mejla: To slovo zaujalo více lidí. U nás v Pardubicích se to ale běžně říká. Znamená to, že je někdo troska, ale v té písničce to holka říká klukovi s nadsázkou a je to spíš lichotka. Pro ní je takový mimozemšťan v kocovině.

Pokračují v nových písničkách příběhy postav ze starších skladeb?

Márdi: Mé texty zachytí určitý stav, ale příběh samozřejmě pokračuje dál. Exituje písnička Pohyb, oheň, šluk a dým, ve které na zastávce kouří Kamil Harison. Na nové desce jde po pěti letech kolem té zastávky a vidí, jak na ní kouří holka s vytetovanou antidepresivní rybičkou. Harison si už ale dávno  žije svůj život, jen se v té písni mihne. Své postavy mám rád.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám