Jak uvedl ředitel Národní knihovny ČR Vlastimil Ježek na tiskové konferenci, zapůjčení knihy ze Švédska bylo velmi složitou záležitostí, a to nejen po technické stránce. Přepravila ji letecky Česká armáda a do Klementina ji přivezla Policie ČR.

Přítomní představitelé švédského velvyslanectví a švédské Národní knihovny se elegantně vyhnuli přímé odpovědi na otázky novinářů, jestli švédská strana neuvažovala o navrácení bible, která do Česka patří "morálně", ne však po právní stránce. Vlastimil Ježek pak ještě jednou zopakoval, že vše proběhne podle smlouvy a český stát za knihu složil záruku ve výši 300 miliónů Kč.

Codex Gigas - kalendář. Foto: Královská knihovna ve Stockholmu  

Kniha měří téměř metr na výšku a půl metru na šířku, váží sedmdesát pět kilogramů. Z původních 320 stran jich postupem času zbylo 312. Bible bude otevřena celou dobu na straně s vyobrazeným ďáblem, další stránky budou zvětšeny a vystaveny v chodbě, kterou budou návštěvníci přicházet k originálu.

V něm jsou Starý a Nový zákon, zpovědní zrcadlo, to jest rady zpovídaného, přepis Kosmovy kroniky, zaklínací lékařské formule nebo seznam členů podlažického bratrstva z let 1227 až 1229 včetně benediktinského kalendáře.

Napsal ji anonym

Codex gigas sepsal anonymní benediktinský mnich v klášteře v Podlažicích na Chrudimsku na konci 12. nebo na počátku 13. století. Patří k nejcennějším památkám souvisejícím s českými dějinami.

"Určitě náleží k největším památkám, jako je Kodex vyšehradský, sepsaný ke korunovaci krále Vratislava, nebo Pasionál abatyše Kunhuty či Velislavova bible," řekl Právu Zdeněk Uhlíř, koordinátor digitální knihovny Manuscriptorium. "Patří mezi deset památek první kategorie," dodal.

Codex Gigas - Evangelium podle Marka. Foto: Královská knihovna ve Stockholmu

Podle legendy stál u zrodu hřích, za který měl být jeden z mnichů pohřben zaživa. Aby trestu unikl, slíbil bratrům, že za pouhou noc napíše knihu, jakou svět ještě neviděl. Dal se do opisování bible, ale noc nestačila. Povolal proto na pomoc satana.

V Čechách vzniklá legenda se dostala s knihou i do Švédska. V Dějinách švédské královské knihovny od B. G. Struvia z 18. století se píše o podlažickém mnichovi, který povolal satana, jenž knihu dotvořil. Jen tak unikl zazdění. Podle satana také kniha získala jméno.

Před plameny ji vyhodili z okna

Jako každá vzácná památka má i tato kniha dobrodružné osudy. Možná souvisí se snahou podlažických benediktinů zachovat dobovou učenost před tím, než klášter získají cisterciáni. Zchudlý řád musel vzácnou knihu zastavit do kláštera premonstrátů do Sedlce, vykoupil ji až břevnovský klášter.

Několikrát jí hrozila zkáza. Nejvíce asi v roce 1697, kdy na zámku Tre Kronor vypukl požár, jemuž padlo za oběť sedmnáct tisíc tištěných knih. Na poslední chvíli byl Codex gigas vyhozen z okna.

Cesta domů pod slibem návratu

Nedlouho po listopadu 1989 mluvil prezident Václav Havel v souvislosti s restitucemi majetku u nás i o možnosti vrátit do Prahy rudolfinské sbírky odvezené švédskými vojsky za třicetileté války. Švédská strana to samozřejmě odmítla.

Česko uzavřelo se švédskou stranou standardní smlouvu o výpůjčce, která zaručuje, že se vzácná památka vrátí zpět do Švédska.