Vaše první deska Album, která vyšla před dvěma lety, byla velice úspěšná. Podle čeho jste usoudil, že nastal čas vydat novinku?

Základní impuls vzešel od lidí, pro které písničky zpívám. Ptali se, kdy už nahraju něco nového, kdy udělám novou desku. Dalším impulsem byla skutečnost, že jsem dva roky nic nenahrál. I já dospěl k závěru, že je nejvyšší čas udělat desku, a tak jsem se do toho v lednu pustil. Předtím jsem půl roku sháněl novou partu lidí, se kterými bych ji nahrál.

Na kolik procent děláte hudbu pro lidi a na kolik pro sebe?

Je to půl na půl. Jedno bez druhého nejde. Dělat si s velkou láskou hudbu, kterou mám rád, ve sklepě a ukájet tak sám sebe, to není můj styl. Potřebuju, aby ji někdo slyšel a dal mi najevo, jestli je to dobré, nebo ne.

Co musí mít dobrá písnička?

Strašně jsem vnímal Beatles, z jejich desek jsem si zazpíval devadesát procent materiálu, aniž bych uměl anglicky. Prostě jsem si ty skladby broukal. V tom je to kouzlo. Písnička je dobrá tehdy, když člověku zůstane v hlavě a může si ji zabroukat. I ta nejtvrdší parta na světě je šťastná, když nějakou takovou vytvoří a pak si ji zpívá půlka planety.

Na nové desce jste se projevil i jako skladatel. Co vás k tomu vedlo?

Na předcházejícím albu jsem hodně textoval, teď jsem začal mluvit i do písniček, protože jsem měl potřebu. Podílel jsem se na devadesáti procentech hudby, dělal jsem ji s producentem a skladatelem Kájou Maříkem napůl. Rád dělám ve dvou, já hrál na kytaru a on na piáno. Oslovil jsem také Ivana Táslera z IMT Smile. To bylo také velice příjemné. Ta deska je podle mě syrovější a živočišnější.

Proč je na ní písnička Přísahám z muzikálu Karla Svobody Golem?

Je to poslední píseň, kterou Karel složil. Chápu to jako poctu a vzpomínku na naši spolupráci. Byl jsem u zrodu té písničky, protože jsem v Golemu účinkoval. Cítil jsem, že když ji psal, myslel na mě. Je to krásná věc.

Je u nás autor, který by mohl na místě krále skladatelů Karla Svobodu nahradit?

Už za jeho života jsem měl pocit, že se tu nikdo podobný neobjevil. Je tu spousta šikovných lidí, ale nikdo se zatím tak výrazně neprosadil. Karel byl jedinečný a výjimečný. Zatím tu není nikdo další. Úzce to samozřejmě souvisí i s osobností a způsobem života.

Cítíte nějaký posun v textové složce desky?

Jsou dospělejší. Nepopisují věci pravými jmény, spíše jsme se soustředili na hezké obraty. Většinu textů jsme dělali s Martinem Němcem, se kterým jsem byl kdysi ve skupině Precedens. Je podobně citlivý jako já, máme stejné povahy a míváme podobné vnitřní pocity. Myslím, že se to dobře sešlo. Řada textů je intimní, některé jsou až duchovní. Tři texty mi napsal Petr Šiška.

V Ostravě vyrazíte 24. září na koncertní turné. Co na něm bude ke slyšení a vidění?

Předně je to největší tour v mé kariéře, neboť v halách o kapacitě čtyři tisíce osob jsem ještě nekoncertoval. Navíc se speciálně pro mé turné vyrábí scéna, která v Čechách ještě nebyla a všechny diváky překvapí. A co se týče programu, nemám tolik materiálu, abych si mohl vybírat. Mám dvě řadové desky, ta druhá je úplně čerstvá, takže program bude složený hlavně z té první. Lidé nebudou mít čas si novinku naposlouchat. Navíc bych chtěl na turné oslavit své čtyřicátiny. Budu zpívat i některé muzikálové písně a jako bonus dám Ještě že tě lásko mám a Šípkovou Růženku od Deep Purple, což je má srdcová záležitost.